Varianta B

To že se u nás doma něco děje, to jste asi poznali. Tak trošku se nám rozpadlo manželství. Poslední dobou jedu na pravdu a nevidím důvod, proč to nenapsat tak, jak to cítím. Přišel s tím manžel a já souhlasila. Mě, když někdo řekne, že už o mě nestojí a nehodlá se mnou žít, nemám důvod mu to vyvracet. Znám svou cenu, mám se ráda a přesvědčovat někoho o tom, že dělá chybu, když chce odejít, to není můj styl. Je to jeho volba a mě nezbývá, než ji respektovat.

Nicméně asi čekal jinou reakci na toto sdělení, a tak zařadil zpátečku. Já však neumím couvat ve vztahu zpátky. A jaksi mi došlo, že nemám potřebu pokračovat v něčem, co poslední dobou opravdu nefunguje. Nastavila jsem si hodnoty a řekla si, co už nechci. Nebo naopak - co chci.

Tak nějak se to vše otočilo proti němu. Rozleželo se mu to a zjistil, že bez nás nemůže žít... :-(

Dnes večer zase přišel za holkama. Musím říct, že ho nepoznávám. Nikdy se jim nevěnoval víc a já jsem za to vděčná. Kiki mu říká, jak ho miluje a on je z toho "rozbitej". Byl jak vyměněnej. Dobrá nálada, cítila jsem z něj sílu...

Důvod byla návštěva psychologa. Jsem ráda, že tam šel. Moji pomoc odmítal a když to samé uslyší od třetí osoby, bude to lepší...

Po dvou hodinách sezení za mnou přišel s tím, že ho ničí nejistota, že nebyl dobrý nápad se odstěhovat, a tak je zde varianta A a varianta B a že chce slyšet odpověď.

A ta zněla varianta B. Nebudu mu dávat naděje, které neumím splnit. Já v sobě cítím momentálně prázdno. Opravdové prázdno. Vím, že ho mám ráda, vážím si ho a nikdy bych mu nebránila v přístupu k dětem. Ale to, že moje srdce v současné době k němu nic necítí, to je jen důsledek jeho chování. Láska a pravda k sobě patří. On to pošlapal a teď se diví :-(.

Jen to tak nějak nechce přijmout :-(. Nechce slyšet, že všichni máme volbu. Jen na nás záleží, jak si to uděláme. Co řekneme, nemůžeme vzít zpět. A tvrdit, že vlastně ani nevíme, proč jsme to řekli???

Já si jen přeji, aby to teď u nás doma probíhalo co nejklidněji (záleží mi na dětech). Snažím se o to. Mám to v sobě srovnané víc, než kdy předtím. Občas se až nepoznávám. Možná tím děsím i lidi okolo mne. Ale vím, že si za svým rozhodnutím stojím. Stejně jak má volbu Aleš, mám volbu i já... A o tom to je...

PS: Dnes jsem chtěla psát o Minie. Konečně jsem se dočkala a viděla ji v TV. Byla úžasná :-).