Slibovala jsem si, že mi to tutově zvedne náladu. Že si koupím v krámečku vedle něco pro radost a završíme to nějakým rychlým obědem, abych nemusela vařit...
A ono to nezafungovalo :-(. Ano, mám vlasy, jak jsem chtěla. Asi mi to i sluší. Ale nebyla jsem schopná se na sebe ani pořádně podívat. V krámku pro radost si vybíraly hlavně holky a já musela věci zase vracet na své místo. Pizza byla taky dobrá, ale proč od ní musely být obě od hlavy až k patě?
Měly jsme v plánu se stavit u babičky v krámě. Kouknout se na zvířátka a ukázat nové letní sestřihy. Když už jsem dala blinkr, koukám, kolona a v dálce slyším policajty... Tak jsem to vzdala a jely jsme raději do Kyjí na bradavici (kterou jsem zase prokoučovala v úterý). Tak snad už naposledy.
Holky stále něco chtějí. Prosí. Slibují... Když chci něco já, můžu si to udělat sama nebo se rozčílit a až pak chápou, že to neříkám jen tak. Jak mě tahle nálada nebaví!!! Jak já bych si šla lehnout a spát... Ani to sluníčko nezabírá. Ani ty krásné mráčky na obloze... Ufff.
Deprese...
OdpovědětVymazati já přidávám uff
OdpovědětVymazat...a to je prý obyčejné smetí v hlavě. A jak z toho ven? usmívat se minimálně deset minut do zrcadla...na sebe :o)
OdpovědětVymazatKadeřníka bych taky potřebovala, ale nemám čas ani peníze. Držím palce, aby bylo líp.
OdpovědětVymazatObčas i takové dny jsou .
OdpovědětVymazatJak z toho ven ? změnit úhel pohledu ;-)
Vím, lehko se to píše !
Ať je o víkendu lépe :-)
Chápu, znám, vím...... Ale jednu radu pro tebe mám :) když je spokojená a šťastná matka, tak jsou spokojené a šťastné i děti. Oni prostě vycítí víc než si myslíme....... Drž se!
OdpovědětVymazatmám to tak čaasto..někdy nahoře, dole...za budou dobrý..vím to.
OdpovědětVymazat