20. listopadu 2011

Neděle...

Jsem přepracovaná. Snad to nevyzní, že si stěžuji. Jsem ráda, že je zájem, ale je toho moc. Jsem ráda, že je víkend za mnou... Teď jen to vše upravit...

Dnes už to ale nedám. Potřebuji vypnout. Spát. Mít čerstvou hlavu. Tak snad zítra.

27/365 Co mě dnes potěšilo:
- oběd od tchýně (konečně jsem po třech dnech něco málo snědla)...
- večerní neplánovaná návštěva Železňáků (malej Míša mě vždycky tak dobije)...

5 komentářů:

  1. stejné pocity... nějak mi všechno přerůstá přes hlavu...jsem zavalená povinnostmi všeho druhu-nestíhám spát a někdy mám pocit, že už fakt nemůůůžu!! Tak až najdeš recept, jak to změnit-zveřejni na blogu :-))prosííím!!!

    OdpovědětVymazat
  2. Ja se snažim změnit 17let stalého přepracování,je to sice 5min.po 12h,ale bude lépe...hlídej se at nejsi jako já... jsme zvyklé moc makat, okolí to nikdy nepochopí. Každý vidí vše,až když už mame hotovo,ale ne jaké usilí nás to stojí. Papa a vydrž. Ilča

    OdpovědětVymazat
  3. V poslední době tohle slyším všude kolem sebe. Naprosto souhlasím s Ilčou. Nečekat až někdy, ale teď hned. Dřív jsem taky makala doma do noci a děsila, co když to nestihnu. A dnes? Když už cítím, že to je na doraz, tak vypnu. A přiznávám, že vypínám dost často. A o co jde? Co je komu do toho, jestli jsem dnes vytřela, nebo udělala teplou večeři ? Nic. Když se s tím srovnám já, tak proč ne. Jsi mladá, holky jsou malé, šetři se, ještě tě budou hodně potřebovat.
    Je fajn, že máš práci, co tě baví, ale všeho s mírou, nauč se říkat ne. Ono i to počasí na nás špatně působí. Měj se I

    OdpovědětVymazat
  4. Wlčice: tento měsíc mám heslo "přežít" :-) (to moc jako recept nezní, co?)
    Maminko Ilonko: vidíš, chytré řeči, jak máš odpočívat jsem měla... a chovám se úplně stejně jako ty... nebudou to geny??? :-)
    Ivo: máš pravdu, holky jsou to nejdůležitější... Gabro

    OdpovědětVymazat
  5. Ivo, souhlas s Tebou. 16 let jsem to nechápala. A teď už 3 měsíce se dívám, JAK nikdo nevydrhl vanu, koupelnu, zrcadlo, jak mamka vytře jednou za měsíc (a já jsem vytírala denně) a ono to jde...Barák se nezbořil, děti žijí, kytky chcípají a já se pomalu uzdravuju. Nic neuteče, práce nemá nožičky.

    OdpovědětVymazat