Šly jsme venčit navečer Minie. Holky nutně potřebovaly jít také. Všimla jsem si Beníka a jeho paničky a udělala čelem vzad, aby se mohli pozdravit. Jeho panička Anička je dcera mé oblíbené pejskařky Aničky (takového sluníčka, které pro mne mělo vždy úsměv a milé slovo), kterou jsem už dlouho neviděla, a tak mě moc zajímalo, jak se má a co se s ní děje. Když se mi dostalo odpovědi, byla jsem v šoku... Anička před dvěma měsíci zemřela na rakovinu :-(.
Už minule, když jsme se s její dcerou míjela, jsem se chtěla na maminku zeptat. Dlouho jsem neviděla ani jejího přítele a mopsíka, kterého měli společně. Představovala jsem si různé varianty. O tom, že jí bolela záda a noha, jsem věděla. Tak jsem si říkala, že třeba chodit nemůže a že s přítelem se asi rozešli... Ale tohle, to mě ani ve snu nenapadlo :-(.
A tak mi tu pro ni hoří svíčka...
23/365 Co mi dnes udělalo radost:
- snad jen to, že jsem si vybrala a objednala vlastní světla a vybavení na focení...
Je to hrozné, ale to se stává. Upřímnou soustrast celé jejich rodině.
OdpovědětVymazatTak to je smutný:-(
OdpovědětVymazatÚplně vím, jak ti v tu chvíli bylo. Mě se tohle stalo asi 5 měsíců po smrti mamky, když jsem potkala jednu její známou, která neměla tucha, co se stalo ( máma nikdy nestonala)...Brr, nezávidění hodné situace pro všechny strany, ale bohužel, je to život...
OdpovědětVymazat