Nakupovací...

sobota...

Můj muž nosí rád dokola jedny a ty samé věci. Vždy si něco oblíbí a to už nesundá. Musí se to na něm rozpadnout, aby usoudil, že je čas, něco nového pořídit (už chápu, po kom Kája je :-)).

Poslední dobou se snažil mi naznačit, že mu mám něco koupit sama. Udělala jsem to 2x. Koupila mu džíny. Ty první jsem vrátila hned. Ty druhé si prý nechá... Válely se tady měsíc (i cedulky nesundal). Prý je mám jít vrátit. A to už jsem vyletěla! Ne,ne,ne, drahý můj, měl čas (14 dní) na vrácení, teď už si je hezky nechá a bude je nosit! A tak putovaly k babičce na zkrácení (naštěstí mu je chválila, jak mu moc sluší, tak třeba si na ně taky zvykne :-)).

Již včera jsem dostala nápad, že dneska by to šlo :-). Ráno jsem šla něžně manžílka probudit a naznačit mu svůj plán - nákupy! A on že tedy jo... Holky nadšené, že si dáme někde oběd (jen o něm bez přestávky mluvily už od 10:00). Měli jsme čas do 12.15, kdy musel A. do práce kvůli zboží. A tak jsme vyrazili na Harfu.

Když jsme prolezli dva obchody a A. se tvářil značně "znechuceně", začínala jsem být vnitřně zoufalá. Nechtěla jsem odjet bez věcí, a tak jsem se snažila alespoň usměrňovat holky, které byly dnes vážně na pár...

A pak to přišlo! Vešli jsme do C&A a A. začal brát jeden hadřík za druhým s tím, že si to půjde vyzkoušet! Výborně, mé srdíčko zajásalo :-). Do kabinky se smí nosit maximálně 4ks, ale jako bych ten nápis nečetla :-D, nechtěla jsem narušit tu "chuť" zkoušet si věci. Co kdyby ho to náhodou přešlo! A tak jsem nosila menší a větší (spíš jen ty větší) velikosti s takovou radostí, že jsme odcházeli se 3 tričky a i dvoje kalhoty si vybral! Vnitřně nadšená, navenek v pohodě (jako když to je běžná věc :-D) jsem opouštěla obchod a venku koukám, manžel nikde! On tam objevil ještě oblek, o kterém mi cestou v autě povídal, že by ho nutně potřeboval (už jsem viděla ty horentní sumy...). A on tam na něj čekal! Ve výprodeji. I s kalhotama! No, s ještě větší radostí jsem ho běžela zaplatit :-D.

Celou nakupovací akci mi kazily holky. Kája prudila, že už má strašnej hlad a válela se po mně, Kikina měla tendenci válet se po podlaze a dělat roznožky a nejlépe prudit u toho i Káju. Vážně jsem je nepoznávala. Svrběla mě ruka...

U oběda se uklidnily. V autě na chvíli usnuly a když jsme se ještě stavěli pro boty, zase to stálo za to. Kikina osahávala, co mohla. Kájina měla zase "nějaký" problém. Dojaly mě, když začaly ukazovat, co bych jim jako mohla koupit. Nemohla. Za to, co předváděly, vážně nic čekat nemohly.

A Alešek si vybral dokonce i boty!!! A já, protože jsem u toho "nezabila" vlastní děti, jsem si vybrala čepici. Káji reakce na ni: "Ježiš, vždyť vypadáš jako šmoula!", mě pobavila, nicméně neodradila v nákupu.

Doma jsme vyložili nákup, nabrali psa a jeli k babí na kávičku. Ta si vzala děti, že pojedou popřát Terce k svátku, a my s taťkou zajeli pro žárovky, okoukli dekorační tapety (on mi totiž taťka schválil mnou vybrané barvy, hurááá!!!)... A prostě to bylo celé takové pěkné :-). A to ticho doma...

Škoda, že babička nenavrhla, že by mohly u ní spát :-). Ale i tak to je hrozně prima, když tu chvíli nejsou :-))).