Toulky Prahou...

A tak jsem včera vzala foťák, že půjdu fotit. Co doma? Aleš se mnou na kafe jít nechtěl, že prý má práci... Využila jsem toho, že se mi nikdo nevěšel na nohu, že nechce, abych někam chodila a šla. Teda jela. MHD.

Na jedné stanici nastoupil cizinec. Nasadil si masku ďábla a začal pokašlávat. Někdo to bral s humorem. Byla i spousta těch, kteří se tvářili, že tam vůbec nejsou nebo že je to maximálně obtěžuje. Já se bavila. Bavila se reakcí lidí. I když chápu, že v dnešní době to v někom mohlo vyvolávat třeba strach. Představila jsem si, že kdybych s sebou měla děti, asi by měly trauma do konce života :-).

Vystoupila jsem na Vyšehradě. Už jsem tam strašně dlouho nebyla. Byly krásné mraky, a tak jsem si to focení moc užívala...

Nejvíc jsem se vyřádila na vyhlídce. Nafotila Podolí. Místo, kde se mi narodily obě holky. Chvílema jsem si připadala, že snad ani nejsem v Praze :-).

Cestou domů jsem psala babičce, jak se mají holky. Tak prý si na nás ani nevzpomenou :-). To jsem ráda...