Na horách...

Teta nás již nedočkavě vyhlížela... Zaparkovala jsem naši kytičkatou nádheru a šla se obejmout. Dlouho jsme se neviděly... Roky letí a z tety začíná být taková ta stařičká pohádková babička... Bylo mi 15, když se tam přestěhovala. Ulice byla tenkrát plná dětí a já jim dělala program...

Teď to tam vypadá krapet jinak. Rodiny rozpadlé, domy prodané a sousedská soudržnost ta tam... Ale i tak to tam mám ráda.

Spát jsme šly s tím, co druhý den vše podnikneme... Když začala Kája v noci zvracet, říkala jsem si, že všechny naše plány asi vezmou za své. Co dvě hodiny jsem jí držela mísu a ráno mě čekalo velké praní...

Nicméně jak rychle to přišlo, tak to také odešlo, a tak jsme mohly po obědě vyrazit po stopách mlsného medvěda a dozvědět se plno zajímavostí z Jablonného.

Toužila jsem mít fotky z "kol", a tak cestou zpátky jsem holky vyvezla až úplně nahoru do hor a hledala, kudy na ně... Pořádně to fičelo, o to větší srandu z toho holky měly. A když jsem jim dovolila na polní cestě řídit auto! To byl teprve zážitek!

A večer mě chytla záda... To jen tak na okraj :-).

Den druhý měl být ve znamení výletu do Letohradu. Ale jelikož bylo hezky a teta chtěla do Žamberka na návštěvu, odvezly jsme ji tam a zašly si na koupaliště. Holky poprvé okusily jízdu na tobogánu a většinu času trávily ve vířivce. Kdyby stále něco nechtěly, tak jsem si to tam i já s knížkou moc hezky užila :-).

Večer se stal zázrak. Kája zatoužila si hrát na modelku. S tetou prolezla skříň, půjčila si brýle a kabelku... Kiki jmenovala svou asistentkou a mohlo se začít :-).

"Cooo???" Nahluchlá asistentka :-D

A hádejte, co přišlo v noci??? Ano, zvracení! Kiki to zvládla několikrát do hodiny... K tomu průjem... Ještě že jsem měla koupená homeopatika. Rychle zabrala a od 3 jsme v klidu spaly... Jen ráno zase to praní... I já cítila žaludek, a tak jsme pobalily a raději jely směr Praha.

Ale i přesto, že naše závěrečná "dovolená" byla pob... a pos..., tak jsme si to žily :-D.