Kdyby to tu u nás někdo viděl... Něco jako "výbuch". A mě tak bolí hlava, že zvedání těch podivných předmětů, co se povalují téměř všude, ve mně vyvolává vztek. Jenže už nemám sílu zařvat, aby si to ty dvě cácory nanosily zpět do pokoje. Na sebe také nemá smysl řvát, protože bych se asi sama poslala někam :-D...
A tak trpím. Po kouskách vždy něco málo vykonám. Pak si sednu a dělám, že něco dělám, ale přitom se jen tak flákám.
Soused do toho vrtá. Miluju zvuk vrtačky, když mě třeští hlava!
A vidina toho, že se nám vrátí domů tatínek ze služební cesty a jeho první slova budou: "No dámy, tady je zase bordel!", mě opravdu netěší...
A tak hudruju, vyhrožuju, že co bude na zemi, tak poletí do koše... Kdyby holky věděly, že koš je plný a já jsem líná s ním jít, takže se do něj už nic nevejde...
PS: Ale jinak to včera bylo moc, moc, moc fajn :-D.
TAk hlavně, že sis to užila...
OdpovědětVymazatHm...asi za to můžu já, že jsem hlídala.... :o))
OdpovědětVymazatChudáku. Neboj, bude líp.
OdpovědětVymazat