27. prosince 2011

Shopování...

Nevím, co mě to napadlo, myslet si, že to bude prima vzít holky na nákupy. Ale nutné to bylo. Káje se rozbil zip na kozačkách, džíny měla prošoupané na koleni... Kalhotky už jí jsou také malé. Ano, i naše "malé" dítě roste :-).

Všude se píše, jak jsou velké slevy, a tak jsem zvolila Letňany. Zejména kvůli Nextu. Tam jsme strčily jen hlavu a v zájmu zachování zdraví odešly. Co tam bylo! Fronta přes celý krám, všichni plné tašky, chaos... Rychle pryč.

Všude jinde to bylo o trochu lepší :-). Kiki má vzácný dar, že kdykoliv jsem se chtěla podívat na něco pro sebe, chtělo se jí "kadit". Kája má zase dar, že jen tak něco na sebe nevezme. Nové věci nemá ráda.

Překvapila v C&A, kde si vybrala rolák s krátkým rukávem, přesně věděla k čemu ho bude nosit a že jí bude děsně slušet. Ano, sluší. Vkus má. Po kom, to nevím :-). Občas z ní mám pocit, že brzy začne oblíkat i mě a všechny okolo. Nicméně džíny jsme nekoupily. Zabejčila se, žádné nechtěla, žádné se jí nelíbily (i v Zaře, kde měli krásné a moderní). Prostě "NE"! Tak alespoň legíny prošly (to jen proto, že si je vybrala sama).

A teď boty... To bylo ještě horší než ty džíny! V prvním krámě si vyhlídla lesklé kozačky s podpatkem. Ty rozhodně na běžné nošení nebyly. Odmítla jsem. Šly jsme dál s tím, že určitě někde na nějaké vhodné narazíme. Postupně jsem začala propadat zoufalství. V jednom krámě, kde se mi jich líbilo hned víc, jsem řekla, že si prostě sednu a budu čekat, než si nějaké vybere. BEZ BOT NEODEJDU! Pochopila, že to myslím vážně. Začaly jsme zkoušet. Pani prodavačka byla naštěstí velice ochotná a chápající... Jen mi nazávěr, když jsme odcházely BEZ BOT, řekla, že je vděčná za to, že má doma syna :-D.

Poslední pokus, krám číslo 1, kde se jí líbily ty lesklé... Vybrala jsem troje. Dvoje z nich byly v její velikosti. Oboje si nazula bez potíží (v tom minulém krámě jí nešly ani nazout, tlačily, byly velké nebo malé...). A u těch druhých pronesla: "Super, ty mi jsou pohodlné a líbí se mi!" Hurááááááááá... Řekla jsem pani prodavačce, že se asi půjdu opít :-D. Ani na cenu jsem nekoukala. Řekla jsem, že berem! Protože pokud jí jsou POHODLNÉ, tak není co řešit! Naše cíťa je konečně spokojená... U pokladny mi zatrnulo, když se objevila na displeji cena Kč 2460,-- (za tolik nemám kozačky letos ani já). Naštěstí z toho byla ještě 50% sleva dolů. Já šťastná, Kája šťastná (nechala si je rovnou na nohách). A mohlo se jet domů...

A až budu mít přístě zase pocit, že je fajn vzít děti na nákupy, rozmluvte mi to!!!

PS: Za odměnu jsem si koupila knížku (v knihkupectví mi bylo nejlíp) a tři trička. Myslím, že i maminka si občas zaslouží něco nového (když jsou ty slevy...). Jen ty džíny ne a ne sehnat (tajně doufám, že to ta Kája nemá všechno po mně :-D)...

63/365 Co mě dnes potěšilo:
- že děti (zejména Kája) přežily ve zdraví dnešní nakupování a že jsem nepoužila "hrubého" násilí... Neměla jsem od toho ale daleko!

3 komentáře:

  1. no to je pálka..ale, půlka už jde..no aco říct, mysláím, že bude hůř:-))))A ani se synem nemá člověk vyhráno:-)))

    OdpovědětVymazat
  2. Ale to jste ty nákupy zvládly docela dobře...:-)

    OdpovědětVymazat
  3. ...tak tak, ani se synem nemáš vyhráno. Ostatně pořiď si ho a uvidíš :oD

    OdpovědětVymazat