Jako v létě...

Dnes mě holky přemluvily, že pojedeme k babičce na zahradu. Letos poprvé se koupaly venku. Užili jsme si to všichni. I tatínek, který nám přivezl melouna a pracoval tam s námi. Připadala jsem si jako na dovolené :-).

Kája se zabavila s Terkou, Kiki si hrála s Lucinkou a Minie, ta se vylítala sama (Benjie ji úžasně ignoruje) a spala jak mimi...





Naše Minie už váží 865g (2,5 měsíce)...

A zase domů...

Je to přesně rok, co jsme jeli Lence a Martinovi na svatbu. Dnes slaví výročí a největším dárkem jim je jistě Kubíček, který spokojeně spinkal v kočárku...

Po snídani a zabalení všech našich saků paků jsme vyrazili na Hlubokou do ZOO. Jelikož tam byla velká akce pro děti, moc jsme si to neužili. Zakotvili jsme u kaprů a tam nám bylo fajn (minimum lidí). Prohlídka nám nezabrala tolik času, a tak jsme si zajeli ještě do Munic na oběd.

A pak nastalo smutné loučení... Tak třeba v létě nám to zase vyjde a my zajedeme na Mydlák se vykoupat a pohrát si s Kubíkem.

Hurá směr jižní Čechy...

Sobotní ráno bylo trošku hektické. Rychle zabalit, nacpat to do auta, vyzvednout babí Vierku a vyrazit za Lenkou a Martinem do ČB.

Babičku jsme cestou vyložili ve Zlivi u tety Bornovky a jelo se dál... Cílem bylo vidět malého Kubíčka. Tak jsem se zase pomuchlovala a přivoněla si k miminku... Trošku si zavzpomínala, jaké to bylo, když byly holky tahle malinké. Jak jsem to prožívala s Kájou a jak pak s Kiki. Kristýnka měla potřebu tetě asistovat při přebalování a kojení. Stále se na něco vyptávala.





Minie je o 14 dní starší než Kubíček :-).


Večer se grilovalo a Kiki vytuhla Evičce na klíně :-).


Byl to moc prima den a já jsem ráda, že jsme se zase všichni viděli...

Párty pes...

Naši Minie máme něco málo přes týden a už má za sebou tři oslavy narozenin :-). Je to takový náš "párty pes" :-D. Teda kočka, jak říká ráda Kiki. Protože když se probudí, tak mňouká...





Zde můj nový "přívěsek na řetízek" :-D.

Osobní růst...

...a práce s energiemi (lektorka Hana Bučková). To byla dnešní beseda v MUMu, kterou jsem si nenechala ujít... A jsem ráda, že jsem tam byla. Člověk na sobě musí stále pracovat.



"Chytrý se učí z cizích chyb, blbý z chyb vlastních."

"Co tě nezabije, to tě posílí."

"Neumím, nedokážu, nejde to..." = sprostá slova, když chci na sobě pracovat!

"Všichni chtějí vaše štěstí. Ne abyste jim ho dali!!!" :-)


A naše Minie dnes byla na "servisní prohlídce". Je zdravá a přeočkovaná. Nemusím psát, že je úžasná. To už všichni víte :-). Já jsem z ní vážně nadšená. Je miniaturní, ale srdce má obří. Ničeho se nebojí, rychle se učí... ♥

Naše malá hvězda...

... dnes jela na výlet. Půjčila si ji Lucka na natáčení seriálu. Byla prý úžasná a mají o ni zájem opět 5.6. :-). Chyběla nám...

Úterý...

Dnes jsme šly fotit na Špejchar Yamahu...



Když jsme se vracely, zapomněla jsem si přenastavit ISO a byla z toho totálně přepálená fotka. Ale moc se mi líbila, tak jsem z ní udělala starodávnou :-D.


Holky se pak vyřádily u kašny...

Pondělí

Bylo to hrozně fajn, když si vzali naši holky na hory. Samozřejmě byly úžasné, poslouchaly, nic nebyl problém, hezky jedly a brzy spaly...



Zato teď si to vše vynahrazují a dohánějí, co za víkend "zameškaly". Moje nervy!

1. narozeniny...

Holky se nám dnes vrátily z hor a Verunka se Šimonkem slavili své první narozeniny...

Trošku náročný víkend :-). Šli jsme z jedné oslavy na druhou...

Pevná "50"

Když "PEVNÁ 50" slaví,
každý z přítomných se baví...

O hladu nemůže být ani řeč,
maximální druhý den z přež... v břiše křeč :-).

"Její žena" krásný dort vyrobila...


Teta Aranelka k Pepovi se přitulila...


I Minie tady s námi byla...





Beránek s Andy "barovali"...


A Vlci? Ti tu také byli, pili, hodovali :-)))...


Hlášky dne:

Wlčice: "Jsi mrtvej, Vlku!" A tak si Vlk vybral svůj náhrobní kámen...

Aranelka: "Alešku, nechybí ti nic? Máš co pít? Máš co jíst? Nedáš si páreček?" :-D

Honza: "Já bych si dal párek v rohlíku..."
Aranelka: "Tak si pro něj dojdi, za rohem, čtvrté patro... To jedině, kdyby si Alešek chtěl dát páreček..." :-D

Bylo to príma, sousedi :-).

Mikronka II.

Holky odeslány s babičkou a dědou na čerstvý vzduch k tetě Jarce. Snad to Káje pomůže na ten její kašel. Na školku v přírodě nakonec nepojede. Našel se náhradník.

Já stále pozoruji to naše mimi. Obnovily se mi mateřské pudy :-). Mám lehké spaní. Ve 3:30 jsme šly čůrat, a pak ráno v 7. Za každé vyčůrání dostává velkou pochvalu. Je to pohodářka. Chodí bez vodítka, drží se mi u nohou (občas i pod nima) a když na ni zavolám, peláší ke mně.

Je srandovní. Je v ní víc z kočky než ze psa. Asi je to i pozůstatek posledních 14ti dní, kdy sdílela pelíšek s kotětem.

Také byla prvně sama doma a spala. I tohle budeme trénovat a postupně prodlužovat časy...






Bez holek tu je takové zvláštní ticho. Nemůžu říct, že by mi to vadilo. Jen si neumím představit, nemít děti. Prostě už k nám patří. A už se i těšíme, až se nám v neděli vrátí.

Tak jdeme vyvenčit toho našeho trhače. Jen to asi nebude hodinová procházka, jako jsme byli zvyklí chodit s Megankou :-D.

Mikronka...

"Mami, a když už si pojedeme pro Minie?"
"Mami, už psala teta?"
"Mami, kdy už se Adélka probudí?"
"A mami, kdy už bude 11???"

Dočkaly se. Zajely jsme si pro Minie v 11 hodin na Petko. I náš tatínek se na ni podíval. Nic moc nekomentoval. Jen nám schválil tašku, která bude sloužit i jako pelíšek. Pořídili jsme jí mističky a žrádlo. Pobavilo mě to množství 1kg. S Megankou jsme byli zvyklí kupovat jinou váhu. 15 kg jí nevydrželo ani na měsíc :-).

Vedle Petka je ordinace pana veterináře, kterého zná osobně teta Pája, tak jsem tam s ní rovnou zašla, abych se zeptala, kdy přijít na přeočkování (protože dnes byla odčervená). Tak raději až za týden. Pan doktor dal holkám instrukce, jak pejska nosit, že musí šoupat nohama a dávat pozor, když zavírají dveře. V tašce ho mít zásadně zapnutého na karabinku a být opatrné. Nechala jsem si ji i zvážit. Má cca 0,7kg. Za ten týden moc nenarostla. Asi to bude drobínek :-).

Z Petka jsme jely k babičce na krám. Tam jsme si vybraly vodítko, obojek a hračku. Takže máme plnou výbavu.



Všimla jsem si, že na sídlišti je hodně nových štěňátek. JJ, nestárneme jen my, ale i naši psí miláčkové. A pak najednou nejsou a my máme potřebu si dát pauzu... Pak přijde jaro a s ním i touha mít u sebe oddaného kamaráda. Alespoň já už měla absťák.

Minie už se stihla seznámit s Holynkama, Bertem a Toníkem :-). Chci ji naučit, aby se ničeho nebála a byl z ní sebevědomý psík, který nebude strachy útočit a stále jen blafat. Uvidíme, jak se mi to podaří :-).

Lásky moje...

Někdy mají i moje děti slabou chvilku a vypadávají z nich výrazy jako:

Kája: "Díky, jsi moje nejlepší máma!" - jako by nějakou další měla :-)

Kiki: "Super, jsi moje kamarádka!" - to je tak, když jí jednou něco dovolím :-)

Kiki: "Babí, děkuji!"
Babí: "Za co?"
Kiki: "Za to, že tu jsi!" - včera, když je babí hlídala na krámě :-)

Muffiny...

Jsme doma, Kája má zánět dutin. Dlouho kašlala, nic nepomáhalo, tak jsem se včera rozhodla zajít k doktorce. V sobotu měla totiž odjet na školku v přírodě. Tak pro klid duše...

Na poslech čistá, bez teplot. Poslala nás na ORL. Tam nás poslali na RTG. Když nám sestřička předávala rentgen a ukazovala Káje, kde a co má, tak jsem zažertovala, že má konečně pořádnou fotku :-D.

S touto fotkou jsme se vrátily na ORL a ortel zněl - zánět dutin. Pani doktorka nám nasadila atb a když jsem se tiše zeptala, zda je šance v sobotu odjet na školku v přírodě, zatvářila se na mne dost pohoršeně. A pronesla: "Dítě vám tady 3 týdny kašle a vy ho chcete hned po dobrání atb poslat na školku v přírodě?!!" Dobrá tedy, v sobotu určitě neodjede. Je tu ještě šance, že v pondělí po kontrole (a v případě ustáleného počasí) by to šlo. Takže pokud neseženeme náhradníka (se kterým to vypadá dost bledě), asi to tak dopadne.

Kája překonala počáteční zklamání. Možná je i ráda. Nechávám to otevřené...

Každopádně nás čeká týden "domácího vězení". Tak pro zpestření vaříme a pečeme... Dnes to byly muffiny s jablky a čokoládou. Mňam!





První várku muffinek plnily holky. U té druhé jsem to vylepšila, nalila do formy na bábovku a máme hotovo :-D.