Praha...

V Praze žiji dlouho. Moje děti se tu narodily, mám to tu ráda, ale ještě raději z Prahy "utíkám" na jih Čech...

Někdy mám pocit, že do "Prahy" jako takové se dostanou častěji ti, co sem jedou na "výlet", než ti, co tu žijí :-).

A tak i my dnes vyrazily do centra, abychom si daly schůzku s Katkou, Neny a Alexem...

Jelikož holky věděly o tom, že se dnes s Neny uvidíme, hučely od rána, kdy už pojedeme. Schůzka byla naplánována na 15:00, ale abych si zachovala zdravý rozum, vyrazily jsme dřív.

Minie měla dnes další premiéru - autobus a metro. Zvládla to v klidu. Spala a nenechala se rušit.

Také viděla divadelní představení. To se nám líbilo moc. Narazily jsme na něj náhodou, když jsme vystoupily na Můstku z metra. Bylo to cizojazyčné představení. Úplně nás to strhlo. Byly cítit emoce. Doprovodná hudba tomu dodávala napětí. A na závěr holky tleskaly jak o život. Kdybych neměla v ruce psa a foťák (dnes jen malý růžový), tleskala bych také. Škoda, že nevím, jak se to jmenovalo a kdo to hrál.

Pak jsme si šly dát na Václavák zmrzku. Minie budí pozornost vždy a všude. Dnes tomu nebylo jinak. Každý druhý se na ní směje, třetí si ji chce hladit a čtvrtý nekouká pod nohy a chce nám ji zašlápnout :-D. Ale jelikož už používáme i vodítko, korigujeme si ji dle potřeby...

Kája se hrozně divila, že na nás všichni mluví cizí řečí. Odpovídala jsem v angličtině, zazněla i ruština... Japonky si Minie fotily a Kiki jim s úsměvem pózovala a vysvětlovala, že máme malé vodítko a že si ji klidně můžou pohladit :-). A pak dorazil strejda Alex a spustil na nás němčinu :-D.

Kiki si ho hned "osedlala" a mohlo se "jet" k mekáči, a pak směrem ke Karlovu mostu. Tam jsme se rozloučili a naše cesty se oddělily. Já s holkama jsme šly na Střelecký ostrov (venčit a máchat si nohy ve Vltavě) a teta Katka s rodinkou šli za babičkou.

Brzy za námi přijedou na prázdniny... Tak si je užijeme dýl