GABRO a její smečka...

Rekapitulace...

2012-03-04T08:41:00.000+01:00

Místo abych spala, straším tady a píšu si plusy a mínusy...

Tak jsme se bály, že budeme mít málo lidí, že jich bylo ve finále moc :-D.

Z dětského bálu mi zůstaly smíšené pocity. Právě díky tomu množství lidí to ztrácelo to kouzlo. To bylo takové jedno velké mínus. Příště prostě strop být musí!!! Ale jak řekla jedna maminka: "Konec dobrý, všechno dobré!" :-)

Večerní ples byl úplně o něčem jiném. Lidí tak akorát, kapela hrála, výborná atmosféra. Parket permanentně plný. Tombola hned prodaná. Předtančení našich "statečných mamin" z MUMu neuvěřitelné!!! A Radušky výuka tance byla také úžasná...

Večer jsem si to užila od A do Z a tak nějak zapomněla na to mé rozčarování z odpoledne :-).

Tak teď ještě vše uklidit a můžu začít počítat a upravovat fotky... :-D No prostě to nekončí...

Miluji...

2012-03-03T11:19:00.000+01:00

...tu svoji Kytičkatou nádheru...

Dnes jsem jela pro chlebíčky. Zaparkuji před pekařstvím, vejdu, řeknu své přání a pani prodavačka praví: "A to to chcete odvézt tím autem s kytičkama??? Je to 16 přepravek!!!" Vylezla druhá, kouká, čím že jsem to přijela a praví: "Jooo, pani, to pojedete mockrát!!!" Nenechala jsem se zvyklat. Představa, že pojedu několikrát tam a zpátky se mi nelíbila. Prostě se to tam vejde! Už mockrát mě moje autíčko překvapilo, co všechno se do něj dá nacpat a dnes tomu nebude jinak!

A ono se to vážně vešlo, úplně v pohodě :-D. Jen ta vůně byla vražedná... A ještě stále v autě je... Bála jsem se, abych si neposlintala volant... :-D.

Přípravy...

2012-03-02T18:44:00.002+01:00

Už zítra... Jsem v klidu, věřím, že vše klapne, jak má. Jen jsem totálně vyčerpaná a jedno pro druhé zapomínám. Moje uvítací proslovy budou jedna velká improvizace...

Tak plesům zdar! A mně sílu :-D...

Dnes mě potěšila kytice tulipánů, co mi koupila pro radost Kubíčka maminka (ze školičky). Prý ať mám hezčí den. Jako by věděla, že to bude dnes náročné. Tak jsem i já něco dala... A bubák rázem vykouzlil úsměv na rtech :-). Občas stačí opravdu málo... A co je hezčí, než když někoho něčím překvapíte (nebo někdo vás)???

Plesy se blíží...

2012-02-29T22:31:00.000+01:00

a díky tomu nevím, kde mi hlava stojí... Ale už se těším, jak si to užijeme...

♥

2012-02-28T11:28:00.000+01:00

Sedí mi tu na klíně. Prohlíží si fotoknížky. Občas se mě na něco zeptá, usměje se a dá mi pusu... Láska. Moje. Největší...

Proflákaný den...

2012-02-27T22:21:00.000+01:00

Jsme doma, nejsem na to zvyklá. Ale byl alespoň čas dodělat fotky, uvařit oběd, něco vyprat a vyžehlit... Kája toužila péct bábovku, tak jsme vyndaly novou formu ve tvaru ♥. Kiki usnula už asi v 6 hodin a stále spí... Doufám, že jí to vydrží do rána a nebude tady za chvíli strašit...

Kája kašle, opět jí vylítla odpoledne horečka. To jsem si myslela, že už bude klid... Tak uvidím, zda zítra pofrčíme k doktorce nebo to zvládneme bez ní...

Odpočinek...

2012-02-27T08:35:00.000+01:00

Často jsem kroutila hlavou nad tím, že ta moje mamka vůbec neumí odpočívat... Ale včera mi došlo, že to mám stejně... Fotky, kancelář, fotky... A neděle je pryč... Spát jsem šla vlastně už v pondělí...

To byl hukot...

2012-02-25T18:30:00.002+01:00

Původně jsem měla v plánu Karneval v Drahelčicích. Místo toho jsem doma a mám tu hromadu práce s fotkama. Jsem utahaná jako kotě, ale dříme ve mně dobrý pocit z vykonané práce a z toho, že byli všichni moc spokojení (a to ještě neviděli výsledek :-)).

On když člověk dělá něco s nadšením a má to rád, tak je to pak znát :-).

A tak teď hurá na mazání!!!

Pro samou práci jsem zapomněla na ocenění, které jsem dostala od Aranelky. Moc za něj děkuji ♥.

PS: A ještě jsem moc chtěla pochválit Mišáka od Mišky. Krásně nám v MUMu předělal kancelář... Díky! Můžu ho jen a jen doporučit.

Musíme si pomáhat :-)

2012-02-24T09:57:00.000+01:00

Mám službu, hlídám marody :-). Vůbec nevypadají, že by jim něco bylo. Hrají si na piráty. Minie se může zbláznit. Chrání holky a kouše Vendu do nohavic. To vám je blázinec :-D.

Mám doma maroda...

2012-02-23T16:02:00.000+01:00

V noci se Kája probudila, že jí je vedro, pálila jak kamínka. Stěžovala si na bříško. Ráno klid, ale pak šla zase horečka nahoru. Chovala se na klíně jako mimi a nic jiného nechtěla... Teď jí opět pookřálo. Holt ty její virózy :-(... A jakou jsem měla radost, že už dlouho nic holky neměly...

Tak snad bude brzy lépe.

Na co se těším...

2012-02-22T19:13:00.001+01:00

Každý den se těším, až si večer půjdu lehnout, zavřu oči a nechám si rychle něco zdát :-)... Dnes jsem konečně dodělala všechny fotky. A v sobotu repete...

Těším se také na dnešní návštěvu. Manžel je zase někde pryč. Poslední dobou se spíš míjíme... A tak jsem si pozvala návštěvu :-). Dámská jízda je také fajn...

A těším se i na zítřek...

"Vezmeš si mě?"

2012-02-21T19:21:00.002+01:00

Holky chodí na keramiku. V jejich skupině jsou 4 děti. Kája, Kiki, Maty a Nikolas. Už na první hodině jsem si všimla, že je Maty velice šikovný a vtipný chlapec. Miluje Harryho Pottera a má neuvěřitelné hlášky.

Ani nevím, jak přišla řeč na svatbu, ale vypadla z něj dnes kouzelná věta: "Kájo, vezmeš si mě? Jestli jo, tak já ti budu sloužit!" A pak dodal: "A mám už sto tisíc!" Pak se zamyslel a opravil sumu na Kč 400,--, ale rodiče mu prý z banky brzy vyberou stovku :-D. Bavila jsem se...

Pak pro něj přišla babička a platila kurzovné. Tak jsem jí řekla, že budeme asi příbuzné, že dnes Maty navrhl Káje sňatek a že jí bude sloužit. Babička se smála. Říkala, že on je takový "úslužný", ale prý mu nic neříká úklid. Tak to jsem se smála zase já a představila jsem si doma ten jejich společný "bordel" :-D.

Pusa se jim celou hodinu nezastavila. Bavili nás. Vzájemně si pomáhali. Maty udělal Káje mašli pro zajíce :-). Kája zářila a když odešel, tak pronesla, že je hrozně ukecanej a chytrej... Hmmm, to že jí bude imponovat inteligence, to jsem nečekala :-D.

Chvátám, chvátám...

2012-02-20T19:12:00.000+01:00

Asi se budu zase opakovat, ale dělám na fotkách... Mezi tím školka, práce, kroužky... A za chvíli běžím na "schůzi" :-).

Dochází mi síly...

2012-02-19T23:25:00.001+01:00

A to jsem byla ráno tak plná elánu... Odpoledne dětská oslava, kde jsem malovala na obličej, večer PC, který stávkoval a vědomí, že mám ve frontě neupravené fotky... A zítra už je pracovní týden...

Je pravda, že jsem toho dnes hodně zvládla, ale to mě netěší tolik, jako mě děsí vidina toho, co ještě vše nemám hotové :-(...

A tak mě alespoň dnes opět u srdíčka zahřálo nadšení, když jsem poslala další hotový odkaz na fotky...

Postýlka volá... Dobrou noc...

A zase focení :-)

2012-02-18T23:08:00.000+01:00

Foto včerejší, ale nic jiného než fotky jsem dnes nedělala :-)...

Focení...

2012-02-18T09:16:00.000+01:00

Páteční odpoledne bylo ve znamení focení. Viděla jsem se s Aničkou, sestrou mé tety, po hodně letech. Má úžasného čtyřměsíčního Matýska. Byla radost ho fotit :-)...

Kamínky...

2012-02-16T17:04:00.002+01:00

Miluji kamínky. Začínám se v nich orientovat a vím, jaký na co je. Nechávám, aby si mne kamínek vybral sám. "Skočil mi do ruky" nebo "padl do oka"... A většinou to je vždy ten, který potřebuji...

Když můžu, ráda kamínky daruji. A sleduji, zda působí tak, jak mají. Většinou to funguje a já mám radost.

Včera mi přišel poštou Labradorit a Boji stone (dvojčata - žijící kameny) od tety Katky z Německa. Moc děkuji za dárek! Právě jsem si Labradorit nasadila. Nesnese se s jinými kamínky, a tak jsem je na chvíli odložila.

Moje "dvojčátka"

Ráda se starám o své kamínky. Čistím je, nabíjím... Mám ty, se kterými ráda spím a přináší mi krásné sny :-). Pak mám ty, které nosím přes den. Jak je nemám, cítím se nesvá. Chybí mi.

Můj nejoblíbenější, ten, který na sebe sám upozornil, když jsem v krámku platila, je Angelit. Zaujal mě svou bleděmodrou barvou. Takovou krásně čistou. Byl hlaďoučký a jednobarevný. Když jsem ho začala nosit, vybarvila se na něm nádherná bílá "křídla"...

Angelit

A máte i vy nějaký svůj oblíbený kamínek? :-)

Těžká rána opilcova...

2012-02-15T15:18:00.001+01:00

Kdyby to tu u nás někdo viděl... Něco jako "výbuch". A mě tak bolí hlava, že zvedání těch podivných předmětů, co se povalují téměř všude, ve mně vyvolává vztek. Jenže už nemám sílu zařvat, aby si to ty dvě cácory nanosily zpět do pokoje. Na sebe také nemá smysl řvát, protože bych se asi sama poslala někam :-D...

A tak trpím. Po kouskách vždy něco málo vykonám. Pak si sednu a dělám, že něco dělám, ale přitom se jen tak flákám.

Soused do toho vrtá. Miluju zvuk vrtačky, když mě třeští hlava!

A vidina toho, že se nám vrátí domů tatínek ze služební cesty a jeho první slova budou: "No dámy, tady je zase bordel!", mě opravdu netěší...

A tak hudruju, vyhrožuju, že co bude na zemi, tak poletí do koše... Kdyby holky věděly, že koš je plný a já jsem líná s ním jít, takže se do něj už nic nevejde...

PS: Ale jinak to včera bylo moc, moc, moc fajn :-D.

Valentýn...

2012-02-14T13:28:00.003+01:00

František se zamiloval. Zamiloval se do Kristýnky. V kadeřnictví. Všiml si ji hned, co vešla a pronesl: "Jé, to je krásná holčička, můžu si s ní hrát?" Kiki čula zájem. Zájem od pěkného kluka. Hodila výraz stydlivé holčičky a lepila se na maminku. Oči klopila. Po očku sledovala Františka a vůbec mu to neusnadňovala...

Františka tam hlídala pohledná slečna (nejspíš sestra). Sama byla z Kiki celé paf a obdivovala její blonďaté vlásky. Fratišek prosil, ať se "holčičky" zeptá, zda by si s ním chtěla hrát. Odpověď zněla, že on musí sám... A tak tam byli dva, co se stydí.

Byla jsem na řadě, šla si mýt vlasy. Kiki jako ocásek za mnou. František chodil nakukovat a čekal, než bude jeho maminka ostříhaná. Když bylo hotovo, začal plakat, že domů nechce, že tam chce být...

Třeba si na tu hezkou blonďatou holčičku ještě někdy vzpomene :-).

PS: I my odcházely s pláčem. Neplakala Kiki kvůli Františkovi, ale Kája kvůli ofině... Ale to už je jiná story :-D.

Lívanečky...

2012-02-13T17:40:00.001+01:00

Tak takhle krmím já Mišelína :-D... A to se pak nemůžu divit, že špíčky naskakují jedna radost. Na váhu ani nestoupám. Mám se ráda a nechci si dělat vrásku na čele :-D.

Ale naštěstí jsem tu měla 5 hladových krků, kteří mi rychle s konzumací pomohly. Padalo to do nich... Kdo zaváhal, měl smůlu :-).

Zlatá Vendulka. Mohla jsem si i dvě hodinky zdřímnout, než mě přišla "něžně" budit ta moje malá princezna... S velkou princeznou jsem zajela na kožní ukázat bradavici. Má ji na chodidle a dlouho zatloukala, abych jí s tím nic nedělala... Tak "lakujeme" a za 6 týdnů na kontrolu.

Valentýnská neděle...

2012-02-12T18:25:00.001+01:00

Takových nedělních rán by to chtělo víc... Spala jsem jak Růženka skoro do 9 hodin. Vyvenčila hafíky (babička Vierka si lyžuje v Alpách, tak se staráme o Benjieho) a jela pro něco dobrého k snídani...

A. nám jede v úterý na služební cestu do Brna, a tak jsem se rozhodla, že udělám Aleškovi překvapení dnes...

Není u nás zvykem takhle společně snídat. O to to bylo dnes hezčí :-). Byli tu sice dva malí narušitelé, ale nenechali jsme se rušit...

Pak jsme si tu pouštěli písničky z Youtube a bylo nám fajn...

Na bruslích...

2012-02-11T18:09:00.001+01:00

Dnes jsme vytáhly na led i tatínka. Kiki chtěla, aby ji naučil bruslit, Kája, aby obdivoval, jak jí to jde... Jenže nejdřív ji tlačila brusle, pak jsme ji dostatečně nevěnovali pozornost... Potom spadla a opřela se čelem o tu zmrzlou vodu... To byla náladička :-D. Ale domů nechtěla...

A Kiki, ta to měla zase celé na háku :-D...

Fotím, fotíš, fotíme...

2012-02-10T22:21:00.001+01:00

Vždycky když fotím, nemůžu se dočkat, až se to vše stáhne, promaže a já uvidím těch pár vybraných kousků, které stojí za to... Těším se na to, až je pošlu těm, kdo se svěřili do mých rukou a nechali se zvěčnit. Těším se na to, že mi napíšou, že se líbí sami sobě...

Bublinové...

2012-02-09T15:30:00.003+01:00

Dnes máme hlídací den. Jsem ráda, že můžu Rádě částečně vrátit ty roky hlídání, kdy já trénovala a ona hlídala Kiki... Teď se nám role obrátily :-).

U lesa...

2012-02-08T19:40:00.001+01:00

U lesa jsou rybníky, kde se bruslí. Letos jsem se už začínala bát, že brusle, které jsem holkám pořídila, nám k ničemu nebudou...

Loni bylo bruslení rychlé. Kája si nazula brusle, udělala dva "kroky" a že si je jde sundat... Letos jsem si od toho raději nic neslibovala. Hned po školce jsme jely k lesu. Kája si to užívala. Zkoušela všechny možné otočky a byla na sebe náležitě pyšná. Ani moc nepadala. Možná k tomu dopomohlo i její "oblečení". Dávala si pozor, aby to nebolelo :-). Když je tatar a nechce uznat, že v oteplovákách by jí bylo líp, ať si mrzne...

Kikča, ta se víc válela na zemi, než bruslila. Ale užívala si to stejně :-).

Michal David...

2012-02-07T13:13:00.001+01:00

Dnes večer, v Lucerně, s mojí maminkou...

Škoda jen, že nemůže jít Lucinka, která si to všechno vymyslela a zorganizovala. Lístky koupila (nadělily jsme si je pod stromeček) a teď je marod :-(.

PS: Měla jsem radost, že si to mamča tak užívala. Když vystoupili její oblíbení Ricchi e Poveri, byla nadšená. Jen kdyby "zvukaři" lépe ovládali svou práci :-(. Ostuda... Zlaté Barování!!!

Mini Minie...

2012-02-06T19:09:00.001+01:00

G: "To je neuvěřitelný, Minie bude brzy rok!"
A: "To je opravdu neuvěřitelný, že u nás takovou dobu přežila!!!" :-D

:-(

2012-02-05T21:18:00.001+01:00

Jeden den je sluníčkový, druhý den je mračoun...

Člověk, který tu 30let nebyl chce vše během chvilky dohánět. Spěchá. Brzdím. Občas mám chuť to i zastavit úplně. Má pocit, že mi něco dluží a že mi ublížil. Nechápe, že to tak není. Že udělal to nejlepší, co mohl. Stále mu to opakuji, ale asi neslyší. Nechce slyšet... Nemažu se s ním. Nastavila jsem hranice. Termíny, kdy jsem ochotná, pokud splní určité podmínky, přes které vlak nejede. Nejsem naivní. To už dávno ne. Chtěla jsem ho vidět, slyšet, ale ne, aby mi zasahoval do života. Na to právo nemá. Ne teď. Ani potom. Já si budu svůj život řídit sama. Jsem dospělá. Občas mám pocit, že právě teď objevil, že má dceru. Jsem teď smyslem jeho života. Prý sluníčko, pro které má smysl žít... Ano, klidně budu smyslem jeho života, ale dělat to musí hlavně pro sebe. Ne pro mne. A to že alkohol ho ničí, to mu musí také dojít samo. Já tu nejsem od toho, abych ho zachraňovala...

Je to pro mne cizí člověk. Necítím k němu nic víc, než k sousedovi u nás v baráku. Drsné? Ne, realita... Nepotřebovala jsem ho do teď, tak proč bych teď měla začít "poslouchat"??? Jak mě točí, jak to má nastavené!!! Ženské jsou něco míň než chlapi? Proč? Za co si mám toho člověka vážit??? Přesvědčí mě o tom, že mi vztah s ním k něčemu bude? Že mi něco přinese? Co on může dát mým dětem? A vůbec tím nemyslím hmotné statky. O ty tady vůbec nejde...

Je to na něm. Má šanci. Ještě stále jsem ty dveře nezavřela úplně...

:-)

2012-02-04T14:44:00.003+01:00

Dnešní den je takový sluníčkový...

Včera jsem si všimla, že už je v prodeji kniha, na kterou už nějakou dobu čekám. Rozhodla jsem se, že si pro ni na otočku zajedu na Václavák a u té příležitosti koupím Káje nové punčocháče. Ona je totiž poslední dobou expert na díry. Co se punčocháčů, kalhot a legín týče, vždy se během chvilky nějaká ta díra vyklube. Babička zašívá, co jí síly stačí, ale nějaké kousky už prostě nemá smysl opravovat.

Vzpomněla jsem si na to, jak před lety, když byla Terka (sestřenice) ve věku, co je teď Kája, neměla babička také nic jiného na práci, než jí opravovat děravé tepláky... Nechápala jsem, jak si na nich může ty díry tak rychle a snadno udělat. Stejně tak nechápu, že to teď jde Káje tak snadno :-D. Vidí v tom někdo nějakou souvislost??? Ráda bych to pochopila, proč se to děje a proč to je v rodině :-D.

No a tak jsem se o tom zmínila ráno u snídaně Alešovi. Že pojedu na otočku tam a hned zpátky. Můj muž nechápe, co mám na jízdě MHD, a tak, že prý se s holkama přidá... No, původně jsem si pod tím představila úžasný hodinový relax s knihou v ruce, ale když zatoužili jet všichni se mnou, byla jsem pro :-). A ono to bylo nakonec moc fajn...

Potkávali jsme usměvavé lidi. Dokonce nás pouštěli sednout a to už holky nejsou tak malé a Alešova invalidita není tak poznat :-). Bavilo mě sedět a pozorovat, jaké máme hezké holky a že Kája je kopie tatínka a že Kiki, kdyby byla tmavší, tak je zase celá já :-))). Knížku jsem objevila (jeden kus tam na mě čekal), vedle jsme koupili Káje patery punčocháče (raději větší velikost) a Kiki, aby nebyla smutná, tak si vybrala ponožky... A mohli jsme jet "krtkem" zase zpátky (v ceně jedné sms) :-).

Doma už na nás čekala babička Vierka, kterou jsme pozvali na svíčkovou, a pak nebyli doma :-D. Druhá babička se staví snad zítra (doufám, že ještě něco zbyde).

Jo a jako bonus dnešního dne, volal Alešovi kamarád, zda nevezme holky a nepojedou na zvířátka... A tak mám celé odpoledne pro sebe!!! ♥

A já se to naučím!

2012-02-03T20:21:00.000+01:00

1)naučím se fotit
2)naučím se fotit v Rawu
3)a pak se taky naučím ta kouzla ve Photoshopu :-)
4)a přestanu depkovat!!!

Zima, zima, zima...

2012-02-02T14:00:00.010+01:00

Linda se dnes vdávala... Byl takový mráz, že ani ven se nešlo.

Snažila jsem se zachránit korelu, která někomu ulétla, ale bez šance :-(. Bylo mi jí líto. Ale jak řekla Kiki: "Necháme jí, ať si dělá co chce, viď mami?" Když nechtěla pomoc, nezmohly jsme nic.

Mám ho doma, mazlíka!!!

2012-02-01T20:35:00.003+01:00

Zrovna toto byl včerejší zkušební cvak s tímto objektivem...

A dnes jsem si přesně v těchto místech kupovala ten svůj vysněný kus :-). Je můj. A budu na něj dávat velký pozor. Dokonce jsem pořídila UV filtr, který mi nenaruší kresbu... A budu v klidu, že si neponičím čočku.

A když jsem tam tak procházela, padla mi do oka kniha s názvem RAW. Ano, RAW, to je pro mne oříšek. Stále ještě se s ním nekamarádím. Knihu jsem si koupila. A doufám, že to byl dobrý kup a k něčemu mi bude :-).

A večer jsem zakončila informační schůzkou ve škole.

Takže se dnešek vydařil. Ráno jsem měla špatné, dopoledne ještě horší. V poledne jsem byla vděčná Rádě, že když mě viděla, sama se nabídla, že si k sobě vezme holky. Domů jsem došla, vzala psa ven, a pak už jen spala a spala...

98/365 Co mě dnes potěšilo:
- že se stalo to, v co jsem ani nedoufala... Mám ho doma... ♥

Objednáno...

2012-01-31T15:11:00.003+01:00

To, že potřebuji objektiv, vím už dávno. Zvažovala jsem, zda opravit starý škráblý, který je dva roky permanentně jetý... Nebo pořídit nový. Ale jaký?

Okukovala jsem fotky holek, které fotí a byla unešená z pevné "85". Jenže ta by mi v "ateliéru" byla na nic :-(. I s "50" mám problém se vejít... A tak jsem řešila dál a půjčovala si objektiv od Honzíka.

Říkala jsem si, že se rozhodne na workshopu, kde budou odborníci a ti poradí. Poradili. Jen cenu jsem rozdýchávala dlouho. Zvažovala levnější varianty. Ale stejně mi všichni potvrdili, že Nikkor je Nikkor... A jelikož to je investice na několik let, rozhodla jsem se jít do toho! Koupila jsem rovnou i UV filtr, aby se mi nestalo to, co s minulým objektivem. Ale také se zařekla, že tento objektiv si holky prostě půjčovat nebudou!

A tak jsem si splnila sen. Sen v hodnotě rodinné dovolené u moře... A teď je mým úkolem vydělat na další rodinnou dovolenou (tak za rok, moříčko, za rok!) :-D.

Video ze svatebního workshopu se Zuzanou Scharf a Štěpánem Mikudou

Workshop svatební fotografie, Loučeň 22/01/2012 from Heliszek on Vimeo.

97/365 Co mě dnes potěšilo:
- čajovna s Aranelkou

To počebujeme!!!

2012-01-30T17:50:00.000+01:00

Nakupovala jsem drogerii. Kiki zasahovala do nákupu tím způsobem, že házela rovnou do košíku vše, co "počebujeme". Takže tam dala tatínkovi gel na vlasy. Snažila jsem se jí říct, že ho nepotřebuje, že ho má. Tak prý ho "počebuje"! A hodila na mě takový výraz, že s ní nemám diskutovat :-).

Popošla o kus dál a dávala do košíku pánskou ochranu v růžovém balení. Prý to jsou kapeníčky a ty taky "počebujeme"!!! Teda pani učitelka je potřebuje. Dala nám to dnes za úkol. Ta by koukala, kdyby jí to Kiki zítra donesla :-D. 2x jsem to vrátila zpátky a 2x to dala do košíku. Když usoudila, že tyhle asi vážně "nepočebujeme", sáhla vedle na jahodový lubrikační gel a že ten teda taky "počebuje"... No, bavila jsem se :-D. A doufám že i ti lidé okolo (že jich tam v tu chvíli bylo dost :-D)...

96/365 Co mě dnes potěšilo:
- pokec u L.

Anděl, co polámali mu křídla...

2012-01-29T17:53:00.002+01:00

Oni ne, ale já...

Dnes byla u nás doma oslava mých a Kristýnky narozenin. Také jsme přáli babičce Ilonce k svátku. Dostala krásného Anděla, který vypadal, že je vyřezaný ze dřeva... Babička mi předala dárkovou tašku se slovy: "Na, dej ji někam, ať ho nerozbiju." A tak Gábinka šla, dala ji na botník a jen co se otočila a vešla do obýváku, buch... Anděl sletěl na zem. A polámal si křídla :-(.

Naštěstí mám velico zručného manžela. Ten vzal lepidlo a začal skládat "3D" puzzle :-). Anděl stojí, křídla na svém místě. A já doufám, že mi to odpustí...

95/365 Co mě dnes potěšilo:
- dnešní návštěva - že jsme se všichni sešli a byla dobrá nálada...
- že všem chutnal oběd a dědeček Jiříček si několikrát přidal...
- že A. slepil Anděla...

Láska je láska...

2012-01-28T23:52:00.001+01:00

Byly jsme s R. v kině. Chlapi byli u nás a hlídali děti. Zvládli to na 1 a my si to užily maximálně.

Naším dnešním cílem bylo oslavit dodatečně narozeniny. Zvažovaly jsme, zda je zapít nebo je "oslavit" jinak. R. je stále kojná, tak vyhrálo kino. Upřímně nám bylo jedno, na co půjdem. Hlavně že půjdem a chlapi pohlídaj.

A nakonec jsme vybraly moc dobře! Fakt se nám to líbilo...

94/365 Co mě dnes potěšilo:
- kino s R.

"Už jsem velká cholka!"

2012-01-27T06:29:00.005+01:00

Dnes ráno jsem řekla Kristýnce, že jí je o rok víc. Že jí jsou čtyři roky. Usmála se na mě tím jejím zářivým úsměvem a pronesla: "To už jsem velká cholka!" Láskou bych ji snědla...

Kristýnko, přeji Ti, ať Ti tvoje radost ze života navždy zůstane. Ať máš stále ráda společnost lidí a přitahuješ si jen ty hodné, kteří tě mají čím obohatit... Ty ani nevíš, jak ty obohacuješ je, když se na ně usměješ. Jak dobíjíš mě, když mi není do smíchu... Děkuji, že tě mám a můžu se od tebe učit - hledat si na všem to hezké a nemračit se... Ty přesně víš, kdy se na člověka podívat a rozzářit ty své oči...

Miluji Tě...

Tvoje máma!

Dnes si Kiki ze školky přinesla tuto knížečku. Je plná obrázků od kamarádů ze školky a i od paní učitelky...

A tady je, láska moje...

93/365 Co mě dnes potěšilo:
- Cafe Mondi s E+K+K+R+A - dámská jízda jak se patří! I Míšu jsme nechaly venku v kočáru :-D

Sedmikráska...

2012-01-26T20:07:00.000+01:00

Miluji sedmikrásky... Kam se podívám, tam je vidím... Když jsem byla malá, stále jsem nějakou držela v ruce (na většině fotek to je vidět :-))...

92/365 Co mě dnes potěšilo:
- další ocenění od Ivy (bylo vzájemné, to jsem ráda :-))...
- návštěva Rádi, Vendy a Aranelky... prostě jsem měla kolem sebe lidi, které mám ráda :-)

Chvalská tvrz...

2012-01-25T20:16:00.003+01:00

Zamlouvám si takové počasí na 2.2.2012 :-).

91/365 Co mě dnes potěšilo:
- ocenění od Ali... Moc děkuji!

A pravidla ocenění:
Nech odkaz na svém blogu na osobu, která Ti ocenění udělila. Vyber 5 blogů, které chceš ocenit. Tyto blogy nesmí mít víc jak 200 čtenářů - členů. Svým nominovaným blogům zanech ocenění na jejich blogu, aby věděli, že je chceš ocenit. Potom vyvěs ocenění na svém blogu.

A já posílám ocenění těmto blogerům:
Aranelce - nejen proto, že to je sousedka, ale také proto, že to je přítel a mám ji ráda (i Karáska :-D)...
Ivě - moc ráda k ní nakukuji a přijímám její rady ze života :-) a mimo jiné má nádherného pesana!
Wlčici - miluji ten její humor (slovem i písmem :-D)
Andy - to už je také let, co spolublogujeme... Přirostla mi také k srdci :-)
Ilonce - mamince, jako motivace do dalšího blogování! A teď se ukaž, jak se s tím popereš :-D.

Mám narozeniny...

2012-01-24T11:54:00.003+01:00

První... Po třiceti letech...

Zdál se mi sen, který mě rozbrečel a já se probudila... Byla v něm Megan. Moje Meganka. Někdo mi je přivezl ukázat. Prý se mám podívat, jak se má... A ona tam seděla, ty její oči... Svítily na mě. Byla v nich ta její velká psí láska. Měla jsem jen chvilku. Mohla jsem ji obejmout (to její velké silné tělo)... A to bylo vše. Probudil mě pláč. Velký stesk. A velká láska, která z ní vyzařovala. Asi mi přišla popřát a říct mi, že na mě dává pozor...

Chodí mi krásná přání. Jako první od tatínka básnička...

"Máš otevřený svět,
když je Ti 31 let?
Země se točí a je krásná, modrá, voňavá a šťastná.
Ať všechno jen to nejlepší,
Ti další život vylepší.
Měj se moc hezky,
buď v pohodě a oslavy nenechej jen náhodě."

Děkuji tati, mám tě ráda! ♥

Pak na FB jedna gratulace za druhou, maily, sms... Jsem šťastná, že na mě myslíte. Děkuji Vám...

A večer... Večer dám prostor člověku, který mě třicet let neviděl... Vybrala jsem schválně dnešní datum. Bouchlo mě do očí, když jsem vzala do ruky kalendář. Nějaká hrdost jde stranou. Tohle já mám v sobě vyřešené už dávno. Nepředstavuji si žádné happy endy... Prostě chci poznat člověka, který ač se nikdy nezajímal a nestaral, může za to, že tu jsem.

Emoce... Jde to ven... A to jsem si říkala, jak jsem v klidu... Že já se dnes malovala...

S Kájou jsme se byly podívat ve škole. Byla nadšená. Dokonce se tam potkala s Terkou (sestřenicí) a skočila jí kolem krku. A já, když to tam viděla, tak mi došlo, že můj negativní postoj k této škole byl zbytečný. Kája pronesla: "Tak teď jsem konečně šťastná!" A to je u mého staršího dítka vážně něco :-). Dokonce byla komunikativní, stále se usmívala... Tak jsem ráda. Za ni.

90/365 Co mě dnes potěšilo:
- že je Kája spokojená se školou, kam půjde
- že byl večer takový, jaký byl...

Vzpomínám...

2012-01-23T14:38:00.004+01:00

Dnes by měla moje babička Evička narozeniny... A tak na ni vzpomínám... ♥

Kristýnka byla na zkušební hodině Skokánku a moc se jí to líbilo. Mám radost, když vidím, že není jelítko :-). A to je to, co se mi dnes líbí (89/365).

Workshop na zámku...

2012-01-22T22:03:00.001+01:00

Brzy ráno jsem opustila byt a vyrazila do Loučně, kde probíhal SVATEBNÍ WORKSHOP pod vedením Zuzany Scharf a Štěpána Mikudy.

Právě to jsem potřebovala. Už když na mě někdy v prosinci vyběhla na FB pozvánka, věděla jsem, že to je to, co chci. Probrala jsem s rodinou, že si přeji k narozeninám jeden den na zámku :-).

Moc děkuji Zuzaně a Štěpánovi za celý dnešní den. Workshop ve mně zanechal pocit, že nejsem tak neschopná a plno věcí jsem se i naučila a pochopila (hlavně ty technické záležitosti, co se nastavení foťáku týče).

88/365 Co mě dnes potěšilo:
- celý dnešní den...
- že nejsem tak neschopná...
- a že vím, jaký objektiv potřebuji :-)

Foto dodám.

Už zase fotím pro radost :-)

2012-01-21T21:40:00.001+01:00

Depka z mého focení je pryč. Opět si to užívám... A zítra, zítra se snad něco nového i naučím :-). Zámek Loučeň volá...

87/365 Co mě dnes potěšilo:
- sranda při focení...

Jsem ráda...

2012-01-20T22:49:00.002+01:00

Jsem moc ráda, že jsem mohla fotit M. Užila jsem si to. Moc. A doufám, že stejně tak i M.

Mockrát jsem to měla v hlavě, mockrát na jazyku. A než jsem to stačila nabídnout, přišla nabídka z druhé strany :-). A já za to děkuji...

Jak málo stačí člověku ke štěstí :-).

A možná tomu současnému pocitu štěstí pomohl i ten panák, na kterého jsme pak s Luckou vyrazily :-). Prostě na chvíli vypnout. Povídat si o zážitcích z mládí... Kde, kdo, kdy zvracel :-D. To vám byla sranda...

86/365 Co mě dnes potěšilo:
- focení s M.
- tequila s L. a K. a ostatními u stolu :-)

...

2012-01-19T21:12:00.001+01:00

Dnešní den byl náročný. Hodně.

Od rána mě bolela hlava. A to dost. Přišla jsem si úplně mimo...

V poledne jsem volala do školy, zda jsme nebo nejsme přijaté. Nejsme. Vím, šance byla nízká, ale v koutku duše jsem doufala, že to klapne. Neklaplo. Moc dětí. Ani spádové nemůžou vzít všechny... To je život. Prostě to tak má být, já vím.

Teď se rychle srovnat s tím, že to bude vše jinak, než jsem si představovala. Hned jsem si na tom našla to pozitivní. Škola č. 2 je blíž, bude tam mít spolužáky ze školky a vychází na ně hodná pani učitelka (teda pokud mi ji vezmou, což by měli, když tam spadáme, ale...). A hlavně Kája tam vždycky chtěla, protože tam chodí neteř. Její vzor. Takže kam chodí Terka, musí i ona... Takže se jí splnilo přání :-).

Když jsem jela ze školky, hlavu plnou školy, zvonil mi telefon. Číslo neznámé. Na druhém konci osoba neznámá, nicméně má se mnou něco společného... A já jí dala šanci... Je to na mě. A já vím, že ji vidět musím. Ať to bude poprvé a naposled, nebo víckrát... To je jedno. Možná právě na to jsem celý život čekala. Nicméně to nemění nic na tom, jak to v sobě mám. Kdo byl, je a bude vždy tím pravým... A to on ví. Nebo doufám, že to ví...

A tak to byl dnešek.

PS: Už vím, jak silná je síla myšlenky...

85/365 Co mě dnes potěšilo:
- ten vnitří klid, který cítím...

Pro Aničku...

2012-01-18T13:57:00.003+01:00

Kamarádce se nedávno narodila holčička. Anička. Šla dřív, byla malinká, ale větší než Kája, když se vykulila. Včera jsem Evičce psala sms, zda nechce nějaké věci na malou a že se těším, až Aničku uvidím... Dnes přišla odpověď, ze které mi je těžko u srdíčka. A. je od porodu stále na JIPce a neví se, jak dlouho ještě bude. Tak na ní, prosím, myslete... Ať na ni její andělíček strážníček dává pozor... ♥

84/365 Co mě dnes potěšilo:
- máme novou holčičku ve školičce a moc se jí tam líbilo...
- přijede k nám babička...

Zápis II.

2012-01-17T19:00:00.002+01:00

Já, která tahám foťák vždy a všude, jsem to dnes prostě vypustila. Ani jsem si nevzpomněla, že bych ho mohla vzít... Byli tam i tací, kteří spoléhali, že ho mít budu :-). Pak jsem spoléhala já na ně...

A dojmy? Moje dítě je své. Asi to hovoří za vše. Zkouší mě. Vnitřně bojuji. Držím se. Nezasahuji.

Tak třeba když měla kreslit obrázek. Prý nechce. Vysvělila jsem jí, že to není o tom, zda se jí teď chce kreslit, ale o tom, že to je úkol, který má splnit.

Tak tedy šla. V klidu si vybrala pastelku. Namalovala zelenou čáru a začala vymalovávat trávník. Nikam očividně nespěchala... Stihla i sledovat, s kým se baví paní ředitelka, kdo zrovna přišel a co dělá... Pozorovala jsem ji. Měla jsem nutkání k ní skočit a říct, ať se soustředí na to, co dělá a nekouká, kde co lítá. Neudělala jsem to. Chtěla jsem sama vidět, jak se chová. Sama za sebe.

Pak namalovala velký dům. Dala si práci, aby mu vymalovala střechu. Opět nikam nespěchala. Pak nebe, nějaké to slunce, podpis... Mezi tím měly děti hotové obrázky a chodily k pani učitelkám... Pak si vybrala fialovou a malovala fasádu. U kreslení fasády stihla laškovat s Nicolkou. Mávaly na sebe a usmívaly se :-).

Pak usoudila, že je hotová. V ten moment už odcházel Davídek, tak jsme si sedly na jeho místo... To bylo něco! Začala se kroutit jako had :-). Asi se styděla či co. Pani učitelku zajímalo, proč namalovala dům? Prý neví. A kdo v něm bydlí? To také neví. Tak alespoň věděla, jaké barvy se jí líbí a proto je použila na fasádu :-). Pak následovalo počítání, zpívání, písmenka... Byla jsem ráda, že měla možnost si vybrat mezi básničkou a písničkou, protože v autě mi říkala básničku u které znala jen jednu sloku :-D. A když jsem trvala na tom, ať řekne nějakou, kterou zná celou, řekla mi, ať ji nechám dělat si to podle svého...

Ano, ona je svá. A svéhlavá :-D. A asi to má částečně i po mně. Dnes ráno, po opětovném výstupu ohledně oblékání, jsem cestou do školky přemýšlela, zda jsem byla stejná. Vzpomněla jsem si na sebe, jak jsem ubulená šla do školy a snažila se to zamaskovat :-D. Takže rána u nás bývala asi stejná... Co mami???

83/365 Co mě dnes potěšilo?
- že je zápis za námi :-)

Give a Little Love...

2012-01-17T12:06:00.001+01:00

Co mě dnes potěšilo?

2012-01-16T19:01:00.001+01:00

82/365 Co mě dnes potěšilo:

Přemýšlím. Nemůžu si nic konkrétního vybavit. Takové normální pondělí. Dopoledne v práci, doma uvařit, nějaké ty resty na PC... Zajet pro holky a jít na kroužek. Nakoupit. Navečeřet se a zahnat holky do postele...

Potěšilo mě to, že přijel A. domů dřív jak my a večeřeli jsme všichni pohromadě u jednoho stolu. Když vynechám rozčilování se nad tím, že Kiki používá k jídlu častěji ruce než příbor, udělala mi tato chvilka radost :-).

A je to tady! Potěšil mě mail... Focení bude! Už se těším... :-)

Záhada...

2012-01-15T17:57:00.002+01:00

Když jsme přijeli k tetě do Orlických hor, bylo už pozdě večer. Přišla jsem do pokoje, abych rozestlala a dala holky spát.Na parapetu ležela Káji naušnice. Ta ztracená, kterou jsme tak dlouho hledali...

Mluvila jsem s našima a nikdo o ní neví. Nikdo ji tam nedával. Teta, ta už vůbec ne. Sotva chodí a do partra už vůbec. Záhada. Docela by mě zajímalo, kde se tam vzala :-).

Už mockrát jsem chtěla Káje koupit nové, ale nikdy k tomu nedošlo. Vždy jsem si to na poslední chvíli rozmyslela (asi jsem věděla proč :-)).

81/365 Co mě dnes potěšilo:
- sluníčko, bílo, dobrý oběd...

Na horách...

2012-01-14T20:44:00.002+01:00

Jeli jsme se podívat, jak vypadá sníh :-)...

Je bílý, studí a děti i pes z něj mají radost. V Praze si ho moc neužijí, ale tady, tady to je paráda...

Kája si vzpomněla na slib, který jsem jí někdy, ani nevím přesně kdy, dala. A když jsem rodině připomněla, že v pátek jedeme k tetě, hned se začala zajímat, co ty lyže... A tak jsem se začala zajímat já, kdo by nám je tak mohl půjčit... Kvůli pěti minutám se mi nechtělo jít do půjčovny. Měla jsem štěstí a teta R. nám je zapůjčila i s botama a helmou...

A K. překvapila! Žádných pět minut. Prohnala tatínka pořádně. On je lyžař, tak jí to mohl vysvětlit. Já byla jen pozorovatel. A bavila jsem se. Obdivovala tatínka trpělivost. Naše dítě je velice šikovné, ale také velice svéhlavé a vše si hodlá dělat podle svého...

Nevzdala to hned, jak jsem si myslela. Nic ji netlačilo. Unavená také nebyla a ani nohy ji nebolely :-). Dokonce si ani nenamlela... Byla spokojená sama ze sebe, že jí to šlo. A já byla pyšná matka.

Kikinka, ta si užívala sníh celkově. Bobovala, dělala andělíčky a měla radost ze života. To ona umí...

80/365 Co mě dnes potěšilo:
- jak Kája lyžovala...

Pátek 13.

2012-01-13T17:10:00.002+01:00

Cestou ze školky...

79/365 Co mě dnes potěšilo:
- sněží...
- odjezd na hory...

Lollipop...

2012-01-12T18:04:00.003+01:00

Si dnes celý den prozpěvuji :-D...

I Jelení loje byly v pondělí na Barování... Neuvěřitelný zážitek :-D.

78/365 Co mě dnes potěšilo:
- vyměnila jsem dvě děti za jedno :-D

A teď mě dostalo tohle video:

Dny otevřených dveří...

2012-01-11T17:43:00.001+01:00

Byly jsme se podívat ve škole, kam bych chtěla, aby Kája chodila... Tak teď jen věřit tomu, že to klapne! :-)

78/365 Co mě dnes potěšilo:
- ten vnitřní pocit, že "tohle je ono"! :-)

KAVÁRNA SLAVIA

2012-01-10T20:57:00.001+01:00

To bylo dnes ráno :-). Spát jsem šla po 2. hodině. Mám pocit, že jen co jsem usnula, už zvonil budík Alešovi... Pak zvonil mně, abych zavezla děti do školky... Nešlo to. Oči se nechtěly otevřít :-). Poslepu jsem vyťukala sms, že je omlouvám a spala dál...

V 8:30 telefon... Prý jestli nebudí... Budil, ale jsem ráda. Měla jsem pak hoňky... Mzdy, barák, nákup... Úžasný šminky jsem si koupila...

Pak zjistit, kdy nám jede bus, vyvenčit psa a hurá do centra! Naším cílem byla KAVÁRNA SLAVIA, kde pracuje Lucka (spolužačka z VŠ).

A viděly jsme také hrad, racky, sluníčko :-)

Bylo krásně...

77/365 Co mě dnes potěšilo:
- že je Praha tak krásná...
- že svítilo sluníčko...
- palačinka ♥

"Rozdováděný leden..."

2012-01-09T23:59:00.024+01:00

Dostala jsem od Aranelky dárek k narozeninám. Trochu předčasně, ale mělo to svůj důvod. 9.1. bylo totiž BAROVÁNÍ!!! Nejprve jsem se vyděsila, že nemůžu, že v kalendáři něco mám, ale naštěstí vše klaplo, jak mělo.

Aranelka říkala, že to potřebuji, jak prase drbání a měla pravdu :-).

Foťák jsem nechala doma. A dobře jsem udělala. Ne proto, že bych nechtěla zachytit ty úžasné umělce, ale proto, že jsem si to mohla pořádně vychutnat. Vnořit se do toho a nechat se unášet... Jooo, to vám byl balzám... Na všechno :-).

Ne jednou jsem se dojmula při písních Františka Segrada a když se přidal i můj oblíbený Ondra Ruml ♥♥♥...

♥♥♥

A úžasná Věra Nerušilová v kombinaci s Ondrou, Radka Pavlovčinová, Michal Skořepa...

A Eddie Stoilow - Goodbye (dle Aranelky je podobný mému manželovi :-), tak jsem se s ním musela vyfotit!!!)

Byl to prostě zážitek a já ještě jednou děkuji za tento dárek...

PS: Foto bude, Aranelka fotila jak divá a já pózovala :-D. Poslední dobou stojím častěji před objektivem než za ním :-DDD. A není to špatné...

76/365 Co mě dnes potěšilo:
- BAROVÁNÍ :-)

Neděle...

2012-01-08T23:43:00.001+01:00

Neděle je od slova nedělat a tahle byla zrovna extra pracovní :-). Tak hlavní je, že DPH hotové, kumbál vyklizen, fotky hotové... Jedna žabička za druhou... Jen jedna mi tu krásně bobtná (na sušáku) :-). Ale to počká. Zítra půjdu totiž Barovat!!! Děkuji za předčasný dáreček k narozeninám!!! Mlask! To je pusa pro Karásky :-).

75/365 Co mě dnes potěšilo:
- že je DPH hotové...
- tatínek se nám vrátil v pořádku domů...

Ufff...

2012-01-07T23:03:00.004+01:00

Už vím, jak se cítil vlk, když sežral babičku a Karkulku...

74/365 Co mě dnes potěšilo:
- že se kamarádce narodila malinká Anička...

Dopoledne jsem se po několika letech viděla se spolužačkou z VŠ a seznámila se s jejím milým přítelem. Užila si focení...

Pak rychle vše sklidit a upalovat k Haislínům na oběd, kde už čekal A. s holkama. E. nikdy nezklame. Její jídla, to je lahoda. I na pohled dokonalost. Hned jsem si řekla o tři recepty :-).

Pak zase rychle domů. Rozloučit se s tatínkem, který jel do ČB zapíjet mimi... Vykoupat se, vyfoukat vlasy. Vyfoukat vlasy dětem, aby si to následně "předělaly" dle svého. V ten moment vnitřně běsním, držím se, abych té své starší dcerce neublížila... Je to u ní už pravidlem, které mě nepřekvapí. Vždy poprosí, abych ji učesala a v momentě, kdy je hotovo, řekne, že se jí to nelíbí a rázem to je fuč... Grrr. Vyhrožovat, prosit, slibovat... Nic nená smysl. Jen se snažit ji brát takovou, jaká je.

Pak se oblékáme, nemůžeme najít legíny, mladší chce sukni a prý žádnou nemá... Prosím ji, aby si vzala džíny... Nechce... Ale zajímavé je, že ona pak vždy odchází v tom, co si přeji a ještě z vlastní vůle. U té starší to je úplně opačně :-D. Rovnováha musí být.

A přesně načas se sejdeme s L+L a můžeme si jít hrát hodinu do M. na rodinu :-D. Brzy vysvětlím blíže...

Pak rychlý převoz do Písnice. Holkám ještě kupuji Happy Meal za odměnu. Mají v něm poníky, tak jsou nadšené a usínají v autě...

Dělám s mámou DPH. Ani chuť na večeři nemám. Dám si dvě mandarinky. Asi v 10 večer přinese mamka k PC sušené ovoce (meruňky, švestičky, oříšky...) a já zobu a zobu... A než si mamka stihne vzít švestičku, jsou pryč :-D. A pak funím, kroutím se a pomalu brečím... JAK TEN VLK, co sežral tu babičku a Karkulku... :-D

Tři králové...

2012-01-06T22:17:00.004+01:00

Mám pocit, že neumím fotit. A tak jsem měla potřebu si vyzkoušet světla (různé varianty nasvícení). Pozvala jsem si kámošky a rozjel se neuvěřitelný večer... A těď tu mám 500 fotek a nevím, kde začít :-D. A doufám, že budou stát za to, abych ten "pocit" poslala do věčných lovišť...

73/365 Co mě dnes potěšilo:
- atmosféra toho večera...
- bezzubá Kája (dnes jí pani učitelka vytrhla další zub), která se chtěla fotit :-)

A i sousedovic se stavili na chvíli :-)

Máme psa z popelnice :-D

2012-01-05T21:56:00.002+01:00

Život je ples...

Na ČT1 už běží seriál (každé pondělí), díky kterému máme naši Minie :-). Byla pořízena právě kvůli němu. Prý už na něj běží upoutávka, ve které vyndají Minie z popelnice. Tak to je ONA, naše seriálová hvězda. A já to ještě neviděla!!!

72/365 Co mě dnes potěšilo:
- návštěva Vorlíků...
- že Kája sama luxovala...
- ten Kikiny úsměv, kterým umí vždycky zvednout náladu... A díky kterému jí toho vždy hodně projde :-D

Měsíc...

2012-01-04T18:56:00.001+01:00

Kiki: "Mami, měsíc, měsíc, měsííííc!!!"
Já: "Ano, já ho vidím..."
Kiki: "Mami a on letí! Oni jsou na něm pánové?"
Já: "Já nevím, já tam nikdy nebyla..."
Kiki: "Já taky ne. Ale asi jsou tam pánové..."

71/365 Co mě dnes potěšilo:
- to nebe plné hvězd a měsíc, na kterém jsou pánové :-)

Minie a Basin...

2012-01-03T15:15:00.001+01:00

Polykám žáby.

Počasí je jako na jaře. Holky dokonce vytáhly kola.

Bolí mě hlava.

70/365 Co mě dnes potěšilo:
- že jsem spolykala, co jsem měla v plánu už dýl...
- pomeranč, skořice a ... u Karásků :-)

Volné pondělí...

2012-01-02T21:14:00.002+01:00

Dnes se nedělo nic zásadního. Pracovala jsem. Uklízela. Usměrňovala rozjeté děti. S radostí je půjčila Rádě. Jinak bych to tu nikdy nedodělala...

Stromeček už je u kontejneru. Kája to pomalu obrečela. Nechtěla, aby ho Aleš hodil z balkonu... Že prý si ho necháme...

Jsem zvědavá, jak je ráno budu budit do školky...

69/365 Co mě dnes potěšilo:
- zemlbába :-)

Nový rok 2012

2012-01-01T22:11:00.005+01:00

Jsme doma. Už pár minut. A hned bych zase někam jela. U Katky nám bylo dobře. Cestou domů jsme se shodli na tom, že přesně tohle jsme potřebovali. Pro mne to byla úžasná dovolená...

V Schönecku nemůže být jinak než krásně. Už ten název... Byl tam úžasný klid, čisto. Velký byt, krásně řešený... Tak velký, že i děti často nebylo vidět ani slyšet :-).

A úplně nejlepší na tom všem - nic jsme NEMUSELI. Dělali jsme jen to, co jsme chtěli a na co byla nálada.

Katko, Alexi a Neny, děkujeme!!!

A teď nás čeká zase realita všedních dní...

Silvestr:
Byl jednou jeden král a ten měl tři dcery... :-D

Alex vymyslel holkám hru, která je moc bavila - zavázal jedné oči, dal jí do ruky vařečku a někam umístil kastrol. Jejím úkolem bylo najít kastrol (hlasitým říznutím vařečkou). To bylo srandy! Samá voda, samá voda... Přihořívá... Hoří!

Nový rok (13 stupňů):
Vzala jsem holky na procházku... Nejvíc mě fascinovaly obří stromy...

68/365 Co mě dnes potěšilo:
- ty obří stromy...

PF 2012

2011-12-31T13:24:00.001+01:00

67/365 Co mě dnes potěšilo:
- že jsem mohla strávit Silvestra u Katky

Patek na nemeckem venkove...

2011-12-30T16:29:00.002+01:00

Zdravime vsechny z Nemecka. Mame se dobre. Vari tu dobre. Spalo se nam take dobre :-).

Cesta byla dobra. Hodne to foukalo a take snezilo. Byla to podivana. Holky spaly nebo jedly. Takze pohoda. Trosku nam to pokazila navigace, ktera moc nenavigovala. To nebylo dobre. Ale do cile jsme se dojeli, to je hlavni. Ani na rozvod to nebylo :-D.

To je vsechno.

Hodne pozdravu do CZ posila Gabro :-).

66/365 Co me dnes potesilo:
- nakupovani kaminku v jednom fajn kramecku...

Cestovní horečka...

2011-12-29T15:00:00.003+01:00

Balíme, uklízíme, koupeme se...

Těšíme se!!!

Jen na nic nezapomenout!

65/365 Co mě dnes potěšilo:
- že si vzala sousedka na chvíli holky k sobě...

Středa...

2011-12-28T21:09:00.000+01:00

"A kdy už pojedeme do Německa?"

"A budeme tam i spát?"

"A můžeme si vzít s sebou hračky?"

"A o kolik je Nenynka starší?"

"A když je starší, proč má menší nohu?"

A já se ptám: "Kdy moje děti na chvíli zavřou ústa???" :-D

A jestli všechno dobře klapne, můžeme zítra navečer vyrazit...

64/365 Co mě dnes potěšilo:
- unikám, schovávám se s knihou a jsem ráda za každou chvilku "ticha", kterou vyšetřím :-)))...

Shopování...

2011-12-27T16:59:00.001+01:00

Nevím, co mě to napadlo, myslet si, že to bude prima vzít holky na nákupy. Ale nutné to bylo. Káje se rozbil zip na kozačkách, džíny měla prošoupané na koleni... Kalhotky už jí jsou také malé. Ano, i naše "malé" dítě roste :-).

Všude se píše, jak jsou velké slevy, a tak jsem zvolila Letňany. Zejména kvůli Nextu. Tam jsme strčily jen hlavu a v zájmu zachování zdraví odešly. Co tam bylo! Fronta přes celý krám, všichni plné tašky, chaos... Rychle pryč.

Všude jinde to bylo o trochu lepší :-). Kiki má vzácný dar, že kdykoliv jsem se chtěla podívat na něco pro sebe, chtělo se jí "kadit". Kája má zase dar, že jen tak něco na sebe nevezme. Nové věci nemá ráda.

Překvapila v C&A, kde si vybrala rolák s krátkým rukávem, přesně věděla k čemu ho bude nosit a že jí bude děsně slušet. Ano, sluší. Vkus má. Po kom, to nevím :-). Občas z ní mám pocit, že brzy začne oblíkat i mě a všechny okolo. Nicméně džíny jsme nekoupily. Zabejčila se, žádné nechtěla, žádné se jí nelíbily (i v Zaře, kde měli krásné a moderní). Prostě "NE"! Tak alespoň legíny prošly (to jen proto, že si je vybrala sama).

A teď boty... To bylo ještě horší než ty džíny! V prvním krámě si vyhlídla lesklé kozačky s podpatkem. Ty rozhodně na běžné nošení nebyly. Odmítla jsem. Šly jsme dál s tím, že určitě někde na nějaké vhodné narazíme. Postupně jsem začala propadat zoufalství. V jednom krámě, kde se mi jich líbilo hned víc, jsem řekla, že si prostě sednu a budu čekat, než si nějaké vybere. BEZ BOT NEODEJDU! Pochopila, že to myslím vážně. Začaly jsme zkoušet. Pani prodavačka byla naštěstí velice ochotná a chápající... Jen mi nazávěr, když jsme odcházely BEZ BOT, řekla, že je vděčná za to, že má doma syna :-D.

Poslední pokus, krám číslo 1, kde se jí líbily ty lesklé... Vybrala jsem troje. Dvoje z nich byly v její velikosti. Oboje si nazula bez potíží (v tom minulém krámě jí nešly ani nazout, tlačily, byly velké nebo malé...). A u těch druhých pronesla: "Super, ty mi jsou pohodlné a líbí se mi!" Hurááááááááá... Řekla jsem pani prodavačce, že se asi půjdu opít :-D. Ani na cenu jsem nekoukala. Řekla jsem, že berem! Protože pokud jí jsou POHODLNÉ, tak není co řešit! Naše cíťa je konečně spokojená... U pokladny mi zatrnulo, když se objevila na displeji cena Kč 2460,-- (za tolik nemám kozačky letos ani já). Naštěstí z toho byla ještě 50% sleva dolů. Já šťastná, Kája šťastná (nechala si je rovnou na nohách). A mohlo se jet domů...

A až budu mít přístě zase pocit, že je fajn vzít děti na nákupy, rozmluvte mi to!!!

PS: Za odměnu jsem si koupila knížku (v knihkupectví mi bylo nejlíp) a tři trička. Myslím, že i maminka si občas zaslouží něco nového (když jsou ty slevy...). Jen ty džíny ne a ne sehnat (tajně doufám, že to ta Kája nemá všechno po mně :-D)...

63/365 Co mě dnes potěšilo:
- že děti (zejména Kája) přežily ve zdraví dnešní nakupování a že jsem nepoužila "hrubého" násilí... Neměla jsem od toho ale daleko!

2. svátek vánoční...

2011-12-26T21:13:00.000+01:00

Dnes byla husa u babičky Vierky. Po dlouhé době jsem se viděla se švagrovou. Někteří lidé se nezmění. Má to holka nastavené jinak a já si s ní jaksi nemám co říct...

Tak zase za rok :-).

62/365 Co mě dnes potěšilo:
- že jsem dnešek ustála...

1. svátek vánoční...

2011-12-25T19:56:00.000+01:00

61/365 Co mě dnes potěšilo:

- výborná krůta od tatínka...
- mňamózní vánočka od maminky...
- dokonalé cukroví od sestřičky...
- domácí veka od manžela...
- večerní tancování, mazlení a cpaní se chlebíčky vlastní výroby...

Nemá to chybu :-)

Štědrý večer...

2011-12-25T09:54:00.002+01:00

60/365 Co mě dnes potěšilo:

- Aleš se rozhodl, že mi koupí 24. dopoledne ještě nějaký ten dárek... Mohla jsem si vybrat, co chci... Chtěla jsem lucerničku, abychom si mohli domů donést Betlémské světlo...

- Sice jsme neviděli zlaté prasátko, ale chodili jsme užírat (jak malí - potají) náš výborný ("památeční") bramborový salát...

- Ve 14:30 jsme vzali lucerničku, mrkev a jablíčka a vyrazili na zámek. Podívat se na Marii, Josefa a Ježíška (Ráďa, pan Klíma a malý Míša) a zvířátkům z živého Betléma jsme dali nějakou tu mňamku na zub...

- První "světlo" hlídal tatínek a neuhlídal. Tak jsme si to vyměnili - já světlo, on děti a psa. Zajímavé, že když jsme řekli, že odcházíme, tatínek zmizel v davu a mě zůstala lucernička (kterou byla těžké uchránit od větru), pes a dvě děti :-D... Donesli jsme si ho, hurá!

- Na zámku jsem potkala spoustu, mému srdci blízkých, lidí, které mám ráda. Popřáli jsme si krásné Vánoce a mohli jít domů smažit řízky...

- Letos u nás byla na Štědrý den i babička Vierka (kterou si střídáme se švagrovejma). Myslím, že i pro ni to byl zážitek, koukat se, jak holky září...

- Po večeři jsme šli pouštět do pokojíčku lodičky. Tatínek měl opět tu smůlu, že mu zhasla... Já se pak vytratila pod záminkou uklizení nádobí a připravila dárečky pod strom.

- Nejdojemnější část večera byla, když holky téměř současně rozbalily "čivavy". V ten moment jejich nadšení neznalo mezí. Kája křičela, že právě tohle si přála!!! Chvíli na to Kiki vykřikla: "Děkujeme Ti, Ježíšku!!!" Doufám, že tuhle chvíli si navždy zapamatuji...

- Kája nás bavila, když u těžkých dárků pronášela: "Tohle bude určitě ta televize na zeď, to je nějaké těžké!" :-) A ony to byly albumy na fotky :-D. Tatínek jí pak vysvětlil, že se dohodl s Ježíškem, že TV počká...

- Když se rozbalily všechny dárky, byli všichni spokojení a holky si hezky hrály... Kiki skládala s tatínkem puzzle, Kája nepustila z ruky čivavu. Pak vyrobily každému nějakou tu zmrzlinu či pohár se šlehačkou (z modelíny) a zase se šly starat o své nové psy. Tajně doufám, že dají Minie víc pokoj :-).

- Minie, ta se chovala jak malá. Líbila se jí hračka, kterou dostal Benjie a kradla mu ji... Měla pocit, že vše, co má Benjie, tak je lepší :-).

- Později jsem si s Kájou prohlížela knížku o lidském těle, kterou si prý také moc přála :-). Byly tam krvinky - červené a bílé. U těch bílých vykřikla: "Náš tatínek má také bílou krev! Když mu mačkám na zádech beďary, tak první teče ta bílá, pak až ta červená!!!" :-D

- V 10 hodin jsme sledovali Pelíšky a lili u toho olovo...

- O půlnoci jsem přemluvila Aleše, ať se jde se mnou podívat ke kostelu, že bych chtěla vidět "Půlnoční". Nikdy jsem na žádné nebyla. Letos poprvé jsem slyšela příběh, jak to s tím Ježíškem doopravdy bylo... A on šel.

- Byl to pro mne zážitek... Cestou domů jsme se i hodně nasmáli. ♥

Byl to krásný Štědrý večer a já za něj děkuji... Asi začnu mít ty Vánoce nakonec ráda :-).

PS: O půlnoci jsme cestou na Půlnoční odnesli obalové materiály ke kontejnerům. Na jednom z nich byl talíř s bramborovým salátem a řízkem, příbor, krabička cukroví a dopis, ať si i bezdomovci užijí krásné a veselé Vánoce... Dojalo mě to. Mít foťák, tak si to vyfotím...

Výročí

2011-12-23T16:38:00.003+01:00

Je to již 7 let, co jsme si řekli své "ANO". Ráno to vypadalo, jak hezky si dnešek užijem...

Ale tak alespoň společný oběd v Pizzerii byl fajn...

V poledne jsme drželi minutu ticha za pana prezidenta, slzy ukáply...

A v knížce jsem narazila na moc hezké čtení, které mě dnes oslovilo asi nejvíc...

Mitsua Aida (1924-1991)

Nepotřebuješ předstírat, že jsi silný,
nemusíš dokazovat, že je všechno v pořádku,
nemůžeš se trápit s tím, co si pomyslí druzí,
plač, je-li ti do pláče,
je dobré vyplakat se do poslední slzy
(protože až potom se budeš moci zase usmívat).

59/365 Co mě dnes potěšilo:
- večeře u Železňáčků (možná by z toho šla udělat tradice :-D)
- a že se nám povedl výborný bramborový salát...
- jo a nakonec i kytku jsem dostala :-D...

Čtvrteční...

2011-12-22T21:18:00.003+01:00

den byl ve znamení úklidu a fotek. Vyzvedla jsem si vyvolané fotky za celý rok 2011 a chystám se je narvat do albumu... Asi budu mít noční :-D.

A jinak přeji Vám všem, kdo chodíte pravidelně (i nepravidelně) na můj blog, krásné Vánoce!!!

58/365 Co mě dnes potěšilo:
- dobrá nálada mého muže :-)

Co dnes škrtám na seznamu...

2011-12-21T20:40:00.000+01:00

Holky jsou doma (jen co jsem Káju omluvila, nic ji nebolí), a tak jsem si ráno mohla přispat. Hned co jsem vstala, udělala jsem si seznam restů a toho, co "musím".

Vrhla jsem se na výklenek, který máme před bytem. Místo, kam dávám papír do sběru, zbytky barev... A ono se toho tam za posledních pár let hodně nahromadilo... To byla čistka! Narazila jsem i na mikrovlnku, která už měla být dávno pryč... A hle, v poledne telefon. Volala mamka, že jim na krámě "bouchla" mikrovlnka a zda jim nedovezu tu starou... A tak jsme jely...

Pak přišel na řadu úklid baráku. A to důkladný, když jsou ty Vánoce... Aleš byl doma, tak jsem si to užívala. Je to úžasná čistka hlavy... A že mi ty chvíle ticha dělají poslední dobou dobře.

Následovala kontrola na veterině. Musím říct, že Minie ATB zabrala a dá se říct, že se už vůbec nedusí. Budu věřit, že to tak zůstane...

Využila jsem přítomnosti tatínka a jela do JYSKU s dekou, aby z ní sundali ten černý "pípák". Kupovala jsem tam nedávno 4 deky a při odchodu jsem pípala. Pan prodavač řekl, že to je OK, že vše sundal a mohu jít. Dnes jsem objevila důvod pípání a sundat to samozřejmě nešlo. Tak jsem tam zajela znovu (a při příchodu si zapípala)...

A mohla jsem si škrtnout další položku na seznamu - nákup! Jen mi nějak chyběla inspirace, co kupovat.

Vrhla jsem se i na hromadu prádla. A mám ji hotovou! Škoda, že zítra bude další :-D.

Na seznamu zbývají jen tři věci, které "musím". Odsouvám je na zítra. Aleš jde s kámošem na pivo, a tak já ulehnu s knihou. Těším se, až budou holky spát...

Nějak byl ten dnešek náročný. Předvánoční čas mě nutí přemýšlet. Dělám si v sobě takovou "čistku". Za tři dny tu jsou Vánoce a já se na ně letos moc těším...

57/365 Co mě dnes potěšilo:
- večerní ticho, knížka a svíčka...

Besídka II.

2011-12-20T23:53:00.001+01:00

Dnes měla besídku Kája. Předškoláci krásně recitovali, zpívali... Jen naše Kája nebyla ve své kůži. Zase ji začalo bolet bříško. Byla bílá, tulila se... Prostě jí nebylo dobře.

Jen co besídka skončila, jeli jsme k pani doktorce. Ta na Káje nic nenašla. Kája sama říkala, že ji v čekárně bříško přestalo bolet... CRP nízké... Tak budeme doufat, že to bylo třeba jen z nervů (strach z recitace) nebo nějaký ten zaražený prd...

56/365 Co mě dnes potěšilo:
- příjemné vánoční ladění...
- že Káju přestalo bolet břicho...

Besídka I.

2011-12-19T18:44:00.002+01:00

Kuřátka

Dnes byla besídka v Kuřátkách. Kristýnky první. Dokonce dorazil tatínek. Moc dlouho se ale "neohřál". Po básničkách to zabalil a šel zase do práce. Mírně rozladěn, že Kiki nechtěla být mezi dětma. Nebyla jediná. Víc stydlivek se našlo...

55/365 Co mě dnes potěšilo:
- že jsem byla dopoledne něco platná...

A co mě nepotěšilo? Že Káju bolí břicho a já nevím z čeho... Že je zrušen čtvrteční konzert Michala Davida, na který jsme měla jít s mojí sestřičkou Lucinkou (vánoční dárek)... A že mě začíná z toho všeho bolet hlava :-(.

Čtvrtá adventní neděle...

2011-12-18T20:25:00.000+01:00

Zajeli jsme prababičce nakoupit, u našich se pořádně nadlábli a ochutnali cukroví, a pak doma "polykali žáby" :-).

Mám šikovného muže. Má pocit, že si toho dostatečně nevšímám. Všímám! Opravil tetě Denise PC a to ani není IT pracovník. Opravil babičce auto a to už dávno není automechanik... Jen skřítek už delší dobu "spí" :-))). Toho bych já ocenila nejvíc...

54/365 Co mě dnes potěšilo:
- prababičky dojetí, když nevydržela a rozbalila dárek, který jsme jí včera dovezli...

Rodina, koně, hvězdy a sníh...

2011-12-17T23:10:00.000+01:00

53/365 Co mě dnes potěšilo:
- návštěva u prababičky a následně cesta k dědovi...
- večer v Chlístovicích - bílo, nebe plné hvězd a nadšení v dětských očích...

Páteční...

2011-12-16T17:16:00.002+01:00

...besídka mě čeká.

Mám dnes divné rozpoložení. Moje nálada se mění od pocitu spokojenosti po pocit smutku a rozmrzelosti...

Ráda bych spala. Děti mají asi podobné stavy, neboť jsou protivné, ukňourané a nebo se vztekají. Zvláště Kikina kope moc hezky nohama... Nic dobrého si dnes neudělají. Kája řve kvůli každému prdu.

I to je realita všedních dní...

52/365 Co mě dnes potěšilo:
- večerní posezení s přáteli, cukrovím a vínem :-)

Už svítí...

2011-12-15T21:22:00.000+01:00

Stromeček. Jedlička, kterou jsme měli už dlouho na balkóně, je v plné kráse na svém místě. Možná je ještě brzy, ale je krásná a je škoda se nekochat už teď.

Aleš je poslední dny dlouho v práci. Až přijde, bude to pro něj překvapení... Je krásně vidět už od dveří.

51/365 Co mě dnes potěšilo:
- nejkrásnější stromeček, co jsme kdy měli :-)
- nákup drobností, které zútulnily jídelnu...

Středeční besídka ve školičce...

2011-12-14T21:12:00.002+01:00

Dnes jsme pozvaly rodiče dětí, které chodí k nám do školičky, aby se přišli podívat, co s dětmi děláme...

Dostaly jsme i nějaké ty dárečky k Vánocům... Mám cukroví s nápisem Gabro, Kiki a Kája :-).

Těším se, že zítra už budou holky ve školce!!!

A někdy bych si přála být na jeden den chlapem, abych je třeba POCHOPILA, jak to maj těžké... Tentokrát nenarážím na vlastního muže...

A ženské, vy si važte samy sebe! Mějte se rády! Neupřednostňujte chlapy před sebou samými. Jste důležité i vy! Dělejte to, co vás baví a co máte rády...

Ono totiž, když ten druhý je pro vás důležitější, než vy samy, tak to pak moc bolí...

A tak to prostě je... Ten kdo si to má přečíst, tak si to přečte a třeba si to přečte i někdo jiný, komu to taky pomůže...

Ženský jsou silný! Hodně toho ustojí. A i když to teď třeba nevypadá, bude líp!!! ♥

50/365 Co mě dnes potěšilo:
- odpolední návštěva...

PS: Škoda, že jsem si dnes nevsadila :-D...

Úterý

2011-12-13T16:38:00.001+01:00

Svátek má Lucie.

Je ráno a já jdu se psem, který se zase hodně dusí. Má to poslední dobou často, šmudla. Něco ji rozruší (třeba jako že musí vstát a jít ven do zimy) a ona se nemůže nadechnout. Připomíná mi to astma.

Pak skočím do Penny pro snídani. Miluji tvarohovou buchtu. Dávám rychlé kafe a popáté říkám holkám, že jedeme... Kiki stále v pyžamu. Že prý potřebuje pomoct!!! Chápete, má bebí na noze.

Večer jsem si vyhledala trasu do servisu Nikon. Je to někde na Praze 10. Věřím si, že to hravě najdu. A najdu, jen se to celé trochu protáhne.

Už při nájezdu na Jižní spojku to "vázne". V těhle místech to je divné. Po pár metrech už to jede krokem. A vydrží to až k "šedesátce". Holky to nebaví. Kňouraj. Já poslouchám rádio Blaník a zpívám si "hezky česky" :-).

Když sjedu kudy mám, jede to rychle. Během chvilky parkuji v Kodaňské. Teď ještě najít ten servis. Nikde žádná cedule. Ptám se kolemjdoucích. Usmívají se, ale neví. Nicméně volím správný směr, ještě jednou se optám a už jsme ve výtahu do prvního patra...

Tam tři lidi přede mnou. Na recepci velice pomalá slečna. Když říkám velice, tak velice. Mám chuť si tam k ní stoupnout a alespoň trošku to tam rozhýbat :-). Čekám. Děti pomalu svlékám. Usměrňuji je. Lezou mi pomalu po hlavě. Za mnou přišel další pán, už dopředu kroutí očima a je mu jasné, že to bude na dlouho. Dělám mu místo, ať si alespoň sedne. Vyřizuje pracovní hovory. Děti nevydrží chvíli sedět...

Hurá, dostaly jsme se na řadu. Slečna si mě zapíše do PC, připravíme foťák na vyčištění (bláhově si myslím, že to potřebuje). Pak ukazuji objektiv, který chci opravit. Po telefonu mi bylo řečeno, že to bude stát Kč 1500,--. Slečna hlásí, že do 14ti dnů by mi měl přijít ke schválení platební výměr za opravu. Ptám se, zda by to nešlo schválit rovnou, že na to spěchám. Odchází za technikem. Cena Kč 2500,-- až 3000,-- a bude se to posílat do Německa... :-(. Nevím, co mám dělat. Říká, že stejně mi udělají ten platební výměr, a pak budu chtít opravu nebo ne (když ne, bude mě to stát 300,--). Kývám. Než vyplní papír (jak je pomalá, času na přemýšlení mám dost), tak si to rozmýšlím. Dávám si další hodinu na rozmyšlenou, než mi vyčistí foťák...

Jdu s holkama do Edenu. Telefonuji, komu se dá. Chci radu. Nikdo poradit neumí. Řeším, zda se to vyplatí. Zda do "jetého", téměř dva roky denně používaného investovat. Nebo koupit jiný, ale jaký. Všechny, co budou za něco stát, budou zase pekelně drahý :-(.

Volám Alešovi (snažím se u toho dávat pozor na děti, které kňouraj, že chtěj Mekáče). Ten se tváří, že raději opravit, než kupovat nový (je mu jasné, že to bude levnější). Volám Lucce, zda by mi na netu nekoukla, co stojí použitý. Skoro žádné se neprodávaj :-(. Pak volám Michalovi (lektorovi z fotokurzu)... Ten by šel do nového. Nicméně radí, ať počkám, co mi poradí na tom workshopu...

A tak s plnou hlavou objektivu odkývám dětem několik koleček na poníkách... Alespoň mám čas na telefonování :-). V tom počasí by se mi nechtělo být poníkem. Ani tím pánem, co tam s nima stojí...

Jdeme hledat toho Mekáče. Žádný tam není. Chci využít možnosti nakoupit poslední maličkosti k Vánocům, ale není ta pravá nálada. Vzdávám to.

Ve třetím patře objevíme rychlé občerstvení. Kiki si dává nudle, Kája kebab. Já zobu od obou. Jak to bývá zvykem, Kája má pocit, že si špatně vybrala a že Kiki to má lepší. Chce si to vyměnit. Ta nechce a svoji porci si drží... Nechce se mi to řešit. Řeším objektiv. Volám mámě... Ta mi taky neumí poradit. Ta se v tom už vůbec nevyzná...

Holky se dohadují, Kája kňučí. Snažím se Kikče domluvit, ale ta nechce. Porce je její. Donutím ji občas dát taky Káje. Obě jsou najednou "děsně hladové". Pak mají také "děsnou" žízeň a když jim hned nekoupím ještě jedno pití, tutově to nepřežijou... Pití kupuji, ale upozorňuji, že jim nebudu nikde zastavovat na čůrání...

Znovu volám Alešovi. Rozhodla jsem se počkat. Opravit si ho můžu vždycky. A třeba do té doby mě osvítí nějaký skvělý nápad. Nebo Aleš vyhraje ve Sportce... Nebo já nevím co... Prostě počkám.

Holky si přejí jít na mašinku. Dávám dvacku a hlásím, že do Vánoc maj vybráno... Kája najednou nechce. Nevím, proč to dělá. Občas je sama proti sobě. Holt to tak, holka, má nastavené. A tak se vozí Kiki sama, usmívá se, jízdu si užívá... Já si užívám taky. Stojím a přemýšlím, zda je to dobré rozhodnutí s tím objektivem :-D.

Jdeme zpátky do Nikonu. Čekáme. Kiki se chce pustit do toho kebabu. Prý má hlad. Zakuzuji jí to. Je přetažená, a tak se začíná vztekat. Kája si našla lízátko, které dostali v občerstvení. Kiki ho nemůže najít. Problém. Chce ho taky. Není. Chce, aby jí ho dala Kája. Ta nechce, že je její (vzala si ho první). Připomínám Kikče, že ani ona před chvílí nechtěla dát Káje nudle... Je to takový začarovaný kruh. Pomalu mi dochází trpělivost. Kór když je ta slečna NESKUTEČNĚ POMALÁ. Já vlastně dnes stále jen na něco čekám...

Když se na mě dostala řada, dává mi foťák s tím, ať ještě chvíli vydržím. Vrací se a říká, že je to zadarmo, že byl čistý a zda jsem pozorovala na fotkách nějaké nečistoty. Říkám že nevím, že to bylo asi tím objektivem... Připadám si jako trubka. Nicméně jsem ráda, že mě to nic nestojí a že mám foťák čistý :-).

Cestou k autu dá Kája dolízat Kikče lízátko. Ta jí děkuje. Já jí v duchu taky :-). Přece jen se maj občas rády. Když jdu k autu, vidím, že ten vedle zaparkoval tak, že musím do auta ze strany spolujezdce. A že to je gymnastika při velikosti mého vozu! Jsem vděčná, že mám teď o nějaké to kilčo míň :-D.

Holky usínaj. A já si užívám klidnou zpáteční cestu bez kolon... Raději se vyhýbám Jižní spojce :-).

Doma nás vítá Minie. Hrozně se dusí... Asi bych to už měla začít řešit. Dřív to bylo párkrát za týden, teď to je několikrát denně. Pokaždé, když má radost... Volám Alešovi. Ten se asi nestačí divit, že po něm jeho žena dnes tak moc touží :-D. Veterinu mi schvaluje. Dnes se nějak neumím sama za sebe rozhodovat...

Potřebuji ještě na poštu. Poslat tetě Ježíška. Holky čekaj se psem v autě. Na poště potkávám pani učitelku a dohadujeme se, že holky půjdou až ve čtvrtek, že bude klaun a v pátek nadílka... Zítra si je ještě nechám doma. Teda v MUMu na besídce.

Na veterině je naštěstí "můj" doktor. Tak nějak mu věřím ze všech tří nejvíc. Stačí, když popíšu potíže psa, předvedu zvuky, které vydává a už ví, o co jde. Kolabuje jí průdušnice. Má ji mírně zploštělou a když se rozruší, zploští se jí ještě víc... U těchto malých psů to bývá. Kouknul na ní. Má teď ještě zarudlý krk, a tak dostala atb a uvidíme, zda se to zlepší. Ono se s tím totiž zas tak moc dělat nedá. Za týden kontrola.

Jedu domů. Tam se na patě otočíme a jdeme do MUMu. Mám tu pracovní záležitosti. Holky touží dělat něco z hlíny. Mají hotová dvě srdíčka. Hrnek a andílek ještě nejsou... Honza dnes ale barví, tak dostanou holky hlínu na doma. To bude tatínek nadšenej, až tady uvidí tu spoušť :-D.

Přemýšlím, zda se dát do výroby vosích hnízd. Asi ne. Zase to odkládám. Ale do segedýnu se tedy dám. Mám na něj chuť. Opráším recept pani Relichové...

49/365 Co mě dnes potěšilo:
- já vám ani nevím...

Nožka se nám krásně hojí...

2011-12-12T18:16:00.002+01:00

Byla jsem dnes s Kristýnkou na převazu. Moc hezky se to hojí... Už to má jen natřené fialovou vodičkou a přikryté čtverečkem...

Zítra si ještě nechám holky doma. Pojedeme dát můj foťák do servisu (vyčistit a nechat opravit objektiv, který má už hodně dlouho škráblé sklo)... A když všechno dobře dopadne, půjdou holky ve středu do školky.

48/365 Co mě dnes potěšilo:
- četla jsem a četla... Až jsem dočetla hodně tlustou knížku :-)

Třetí adventní neděle...

2011-12-11T15:09:00.003+01:00

Asi bych mohla rovnou začít tím, co mě dnes potěšilo :-) (47/365).

Tak zejména pochvala včerejších fotek... Měly úspěch a to zahřeje u srdíčka.

Pak jsem dělala spojku na Vánočním veselí, které bylo jako každý rok na Chvalském zámku. Dala jsem si punč, nafotila atmosféru, koupila dárečky pro radost... Pomazlila se s dogou (už jsem zapomněla, jak úžasné a velké je to zvíře - jednou si ji zase pořídím, to vím jistě...). Jedním slovem - krása.

Všem přeji krásnou, klidnou a voňavou třetí adventní neděli...

PS: Ještě že k nám "Lucky" nepřišly :-D

Sobotní focení...

2011-12-10T15:28:00.002+01:00

Dnešní focení bylo plné dětí... Plné svéhlavých dětí :-). Zlatá miminka, která leží (případně sedí) a nikam neutíkají...

Opět se mi potvrdilo, že je vše, jak má být. Včera mi odřekla jedna paní focení... Nejprve jsem byla rozladěná (určitě to mohla vědět dřív) a chtěla jsem za ni sehnat náhradu (jen takhle na poslední chvíli se to nikomu nehodilo)... Po druhém focení jsem byla vyloženě ráda, že už mě další dnes nečeká :-).

Zlatá babička Vierka nás pak pozvala na oběd. Uvařila Aleškovi knedlo vepřo zelo. Jen kdyby dnes nebyl takový bručou :-(. Včera byl zapíjet narozeniny s lidma z práce a dnes tu bubákuje. Není mi nejlíp, a tak se to bez zvýšeného tónu hlasu neobešlo...

46/365 Co mě dnes potěšilo:
- zjištění, že mám s cizími dětmi vážně velkou trpělivost :-D
- že si snad od zítra začnu užívat vánočního klidu a pohody...

Všechno nejlepší...

2011-12-09T09:56:00.002+01:00

Můj muž si tu od rána prozpěvoval: "Já mám narozeniny..." A opravdu je má. Již 35 let hýří vtipem... A já mu přeji, ať ho nikdy nepřejde! ♥

45/365 Co mě dnes potěšilo:
- že jsem přihlášená na svatební workshop u Zuzany Sharf!!!

Hurá ke Krokodýlovi...

2011-12-08T19:06:00.001+01:00

44/365 Co mě dnes potěšilo:

Jeden z dárků pro mého muže byl, že jsem ho pozvala (spolu s jeho nejlepším kamarádem a manželkou) na večeři ke Krokodýlovi. Nemělo to chybu. Jako vždy výborné jídlo, kterému se nedalo nic vytknout. Tataráček, na který jsme se těšili už měsíc dopředu... Biftek, fazolky, masové kuličky... No manžel si to vážně vychutnal :-D. A zapíjel to "14". Ani těžkou hlavu z toho ráno neměl. Prostě to "sedlo", jak mělo :-).

Holky nám hlídala babička Ilonka. Zvládla u toho pohlídat i Karáskovic Holynky :-). A tak byli dnes všichni spokojení... Mami, díky! ♥

Převaz...

2011-12-07T14:44:00.004+01:00

Ráno měla Kristýnka horečku. Viroza přelezla z Káji na ní. V 10 hodin jsme šly na převaz. Puchýř ji vyděsil. Abych se přiznala, tak i mě. Nebyl to vůbec pěkný pohled. Ale vypadá to dobře. Je to ohraničené a pod ním jí poroste nová kůže. Zítra další kontrola...

Sama kašlu víc, než bych chtěla. Proto jsem zalezlá v pelíšku a čtu si. Vyloženě si ty chvíle užívám... Kája s Kiki si hezky v pokojíčku hrají a doufám, že jim to chvíli vydrží.

43/365 Co mě dnes potěšilo:
- první sníh (který se ale vůbec nelíbil Minie)

Vyrobila jsem dárkový poukaz na focení, tak kdyby někdo nevěděl, jaký dát dárek k Vánocům...

Bolí to...

2011-12-06T15:50:00.001+01:00

Stačí chvilka a je zle. Kája se rozhodla, že uvaří Kikče čaj, ta jí u toho hodlala asistovat a v nešťastné chvilce do Káji šťouchla... A bylo to!

Jsem ráda, že moje prvotní reakce byla správná (díky za Kurz první pomoci!!!). Popadla jsem dítě, běžela s ním do koupelny a cestou jí rychle sundala punčocháče. Začala jsem to okamžitě chladit. V šoku jsme byly všechny tři. Kája se celá klepala (napadlo ji si vzít bonbonek krizovky a dala ho rovnou i Kikče), Kristýnka plakala a já přemýšlela, komu volat první. Zda Alešovi nebo pani doktorce (naštěstí tam je dnes odpoledne a máme to minutu od baráku). Zavolala jsem Alešovi, aby přijel domů. Pak hned k doktorce, která mi poradila, co s tím a ať ji přinesu...

Tak jsme ještě chvíli chladily. Pak přišel Aleš. Kikinku jsme oblékli, přikryla jsem jí to sterilní rouškou natřenou Bepanthenem, aby se jí to nepřilepilo ke kůži a lehce jí to obvázala a upalovala k pani doktorce...

Pani doktorka se na to podívala, sestřička jí na to dala olejovou "mřížku" a obvázala a zítra půjdeme na převaz. Koupila jsem jí homeopatika a dávám něco na bolest. Bolí jí to, šmudlu moji malou. Hned využívá toho, že nemůže chodit a nechá se přenášet sem a tam :-). Před chvílí mi usnula na klíně, a tak se jí snad spánkem taky uleví...

42/365 Co mě dnes potěšilo:
- že to dopadlo tak, jak to dopadlo...

Dnes k nám přijde Mikuláš...

2011-12-05T18:22:00.002+01:00

Holky od rána remcaj, kdy už přijde ten Mikuláš... Káju zajímá, kdo to bude převlečenej... Čím více se příchod blíží, tím víc se začíná bát a přestává se těšit :-))). Kiki tvrdí, že byla hodná. Když se zeptám kdy, tak dlouho přemýšlí a řekne, že včera... Na to si nepamatuji :-).

Brzy jim otrnulo...

Když k nám přišel Mikuláš, Anděl a dva čerti, měly stažené půlky a sotva mohly mluvit... Básničku jsem musela říkat s nima a sotva kuňkaly :-). Daly si s čertem ruku na to, že budou uklízet a budou se k sobě chovat hezky...

Když delegace z ČM odešla, přišla Kája, že se klepe a co má dělat, aby to přestalo... Pak začaly vybalovat.

Kiki: "Banán, mandarinka, mandarinka a zase mandarinka..." :-D

No a pak jsem si odskočila ke Karáskům pro knížku... A toho panáka jsem dnes, teta, vážně potřebovala!!! Díky :-)

41/365 Co mě dnes potěšilo:
- že je to jen viroza...

Druhá adventní neděle...

2011-12-04T20:33:00.005+01:00

40/365 Co mě dnes potěšilo:
- můj manžel, který vaří, uklízí, stará se o děti... Sice hudrá, že se mu to nelíbí, ale stejně je skvělej! :-)

A tak jsem dnes zase fotila...

2011-12-03T22:35:00.003+01:00

Někdy je to vážně těžká práce, zaujmout děti. Přesvědčit je, aby se vůbec podívaly. Dochází často i na úplatky a ani ty někdy nezabírají :-))).

G:"Kubíčku, co tam dělá ségra?" K:"Prdí!"

39/365 Co mě dnes potěšilo:
- Aleš uvařil sám oběd (kuře na paprice) a postaral se o holky (Kája horečkuje)...

Bez zubu...

2011-12-02T22:19:00.000+01:00

... je Kája. Vypadl jí při obědě :-). Měla z toho takový šok, že sousto okamžitě vyplivla a zub málem snědl pes...

A máme nové sukýnky. Konečně jsme se dočkaly...

38/365 Co mě dnes potěšilo:
- sukýnky...
- že je zub venku (a Kája mi nebude ukazovat, jak se kýve :-D)...

Čtvrtek...

2011-12-01T17:52:00.001+01:00

... byl ve znamení vzdoru. Kristýnka se nám pěkně projevuje (po kom to asi má :-D). Ráno ji vytočily jiné přezůvky, než chtěla. V poledne, že jsem jí nedovolila vzít si s sebou ven kolo... A večer jsem jí nekoupila v lékárně lízátko!!! Chápete to? Když přišla domů, ještě si na mě stěžovala tatínkovi...

37/365 Co mě dnes potěšilo:
- mám hotovou pokladnu (spolknutá žába)

Večerní rozhovor:
G: "Kiki, jak vypadá Ježíšek?"
K: "Je chlupatej!"
G: "A jakej ještě?"
K: "A zelenej! Já ho včera viděla!" :-D

Středa...

2011-11-30T15:30:00.000+01:00

36/365 Co mě dnes potěšilo:
Kája s Kiki vařily. Samy. A výsledek - výborné palačinky :-). A že já se vždycky namáhám přesným odměřováním surovin! Holky prdly jedno vajíčko, daly do toho podle oka mouku, cukr a zalily mlékem... Pak to Kája usmažila... A maminka spapala. To se mi líbí!!!

Kadeření...

2011-11-29T14:00:00.000+01:00

Už jsem se nemohla dočkat. A holky taky. Ke Klárce chodí moc rády. Seděla jsem s napatlanou barvou na hlavě a pozorovala, jak si malé parádnice nechávají dělat moderní účesy :-).

Pak následovaly nákupy. Takové ty, co mám ráda. Přijít, objevit to, co se mi líbí, na první kouknutí, koupit a pokračovat dál... A tak dáreček pro tatínka k narozeninám, pro babičku, dědečka, tetu a strejdu... Jooo, to se mi líbí :-). I sobě jsem si udělala radost a Káje koupila punčocháče. Ono je to prostě někdy potřeba.

Užívám si poslední tři dny. Zvolnila jsem a nabírám sílu. Mám hotové fotoknihy a pak už jen pár drobností a budu spokojená :-).

Holky mají v plánu péci s babičkou vanilkové rohlíčky... A já se pustím do žehlení (spolknu jednu velkou žábu)...

35/365 Co mě dnes potěšilo:
- skřítek opět funguje...
- mám dárečky...
- mám novou hlavu...
- holky jsou ostříhané a já se na ně zase nemůžu vynadívat...

Perníčky nám provoněly celý byt...

2011-11-28T19:20:00.002+01:00

Holky jsou ve věku, kdy rády pomáhají v kuchyni. Někdy bych více ocenila pomoc při úklidu, ale i tak jsem ráda, že se nabízejí...

Pamatuji se, jak jsem milovala chvíle, kdy jsem mohla pomáhat babičce s vařením a pečením. Celkově jsem milovala chvíle s mojí babičkou...

A tak jsem holky dnes nechala válet, vykrajovat, potírat a zdobit perníčky. Voněl nám tu celý byt. A konečně vypadají perníčky jako perníčky (minulé roky tomu tak nebylo a netuším, čím to bylo)...

35/365 Co mě dnes potěšilo:
- sledování holek, jak pracují s těstem...
- vůně perníčků...

První adventní neděle...

2011-11-27T17:59:00.001+01:00

34/365 Co mě dnes potěšilo:
- úplně neplánovaně jsme koupili stromeček, když ho viděla jedna paní u pokladny, tak pronesla: "To budou ale krásné Vánoce!" :-)
- koupila jsem si také vánoční hvězdu
- a povedlo se mi u babičky na návštěvě usnout (potěšil mě ten spánek)

Máme to za sebou...

2011-11-26T20:46:00.003+01:00

Klaplo to! Mám z bálu dobrý pocit. Bohužel to neumím posoudit z druhé strany, ale lidé odcházeli spokojení, dětem se nechtělo domů... S Ráďou jsme se doplňovaly a užívaly si to. Uteklo to hrozně rychle... A najednou byl konec :-).

Já a moje čarodějné děti :-)
Foto Tomáš Roba

Foto Lucie Krausová

33/365 Co mě dnes potěšilo:
- že se děti bavily...
- že lidé při odchodu děkovali...
- že můžu jít spát s dobrý pocitem z vykonané práce :-)...