30. září 2012
28. září 2012
27. září 2012
Kaštany...
Včera jsme šly hledat jeřabiny. Prošly jsme půlku Počernic, než nám došlo, že je máme kousek od baráku :-). Nicméně jsme donesly megavelké kaštany... Některé vypadaly mimozemsky, co říkáte? :-)
26. září 2012
Doma...
Jsme doma. Kristýnka se rozhodla, že si dá na pár dní od školky pauzu. V pondělí v noci jí vylítla horečka. Včera dopoledne ještě hřála a večer klid. Prý stačí :-).
Tak půjdeme dnes společně procházkou pro Káju do školy...
Tak půjdeme dnes společně procházkou pro Káju do školy...
25. září 2012
24. září 2012
23. září 2012
Podzim je tu...
Nějak ten rok rychle utekl. Léto se pomalu vytrácí a na každém kroku je vidět, že je zde podzim.
Práci jsem proložila procházkou se psem... Koupila si zmrzku (i tu nám brzy zavřou a vystaví ceduli "Děkujeme, těšíme se na Vás na jaře...") a lovila krásy podzimu...
Práci jsem proložila procházkou se psem... Koupila si zmrzku (i tu nám brzy zavřou a vystaví ceduli "Děkujeme, těšíme se na Vás na jaře...") a lovila krásy podzimu...
Opencard
První týden školy jsem dostala formuláře na vystavení Opencard pro Karolínku. Poslala mi je po mamce sestřička Lucinka s informací, že to stojí Kč 100,-- a Kája pak nebude muset platit Kč 16,-- za MHD. Informaci jsem přijala s díky a za formulář jsem byla ještě radši, že nikam nemusím.
Jedno hezké odpoledne jsem nechala holky na hřišti se sousedkou a jela na ČM k okýnku, kde se prodávají kupóny (tedy teď už to na kupóny asi moc nefrčí) a ověřila si, že tam je nápis OPENCARD. Stála jsem tam asi půl hodiny, než na mne přišla řada a já se dozvěděla, že tady je jen nabíjejí, ale nevystavují... Snad nejbližší je na Vysočanské. Tak jsem se otočila a jela na hřiště, užít si sluníčka a dozvěděla se, že i na Rajské zahradě bych uspěla...
Druhý den byl tedy pokus číslo dvě - Rajská zahrada. Kája že chce na hřiště a Kiki, že pojede se mnou... U okýnka postarší zamračená pani. Optala jsem se, zda zde mohu vyřídit žádost o vystavení Opencard. Ona kývla. Změřila si mě pohledem. Zeptala se, kolik je dítěti a zda to není pro to, co je se mnou... Pak na mě vybalila informaci, že to je povinné až od 10ti let a že zaplatím Kč 100,-- za vystavení! Kývla jsem, že vím... A ona zase, že povinné to je až od 10! Já nechápavě koukala a zeptala se, na co mi ta informace je, že na ni klade takový důraz. Pak pronesla, že vystavení legitky je za Kč 20,-- a že stačí jakýkoliv jiný doklad... Asi jsem pomalu začala chápat, co tím myslí... Ona to se mnou pani myslela dobře a chtěla, abych ušetřila Kč 80,--!!! Když jsem se ji tedy optala, zda mi ona vystaví legitku za Kč 20,--, tak prý ne, že musím jet do Hloubětína... Ufff... Jsem si to tak vše přepočítala, srovnala ztrátu času a další jízdenky v MHD a došlo mi, že vážně moc neušetřím... Ubezpečila jsem ji, že chci Opencard a že nikam už nepojedu, tak na mě vyštěkla, že stejně pojedu! 20.9. pro vystavenou kartu do Adrie a nechám tam Kč 100,--! :-D Pani má asi na Opencard alergii. Nezapomněla mi totiž taky 2x zopakovat, že když ji dcera ztratí, tak mě to bude stát Kč 150,--!!!
19.9. mi přišla sms, že mám kartu připravenou k vyzvednutí. Druhý den byl čtvrtek a já měla cestu do centra, tak se mi to náramně hodilo! Ušetřila jsem tím tak za jízdenku MHD, neboť to bylo po cestě... Přede mnou bylo sice asi 10 lidí, ale šlo to jako po másle. Za 10 minut jsem měla kartu v kabelce a k tomu ještě spoustu času na procházku Prahou... Dostala jsem chuť, koupit si knížku. Vedlo mě to na Václavák do jednoho knihkupectví. Procházela jsem se a koukala, která mi padne do oka... JJ, zase tam na mě čekala :-). Vzala jsem si ji, dala ji pani pokladní a ta na mne: "Máte Opencard?" Zarazila jsem se. Řekla že ano, že jsem si ji právě vyzvedla, ale že je na dceru... Ona, že to nevadí, ať ji ukážu. A tak jsem měla rázem slevu Kč 30,--! Na legitku by mi asi nikdo slevu nedal :-D...
Jedno hezké odpoledne jsem nechala holky na hřišti se sousedkou a jela na ČM k okýnku, kde se prodávají kupóny (tedy teď už to na kupóny asi moc nefrčí) a ověřila si, že tam je nápis OPENCARD. Stála jsem tam asi půl hodiny, než na mne přišla řada a já se dozvěděla, že tady je jen nabíjejí, ale nevystavují... Snad nejbližší je na Vysočanské. Tak jsem se otočila a jela na hřiště, užít si sluníčka a dozvěděla se, že i na Rajské zahradě bych uspěla...
Druhý den byl tedy pokus číslo dvě - Rajská zahrada. Kája že chce na hřiště a Kiki, že pojede se mnou... U okýnka postarší zamračená pani. Optala jsem se, zda zde mohu vyřídit žádost o vystavení Opencard. Ona kývla. Změřila si mě pohledem. Zeptala se, kolik je dítěti a zda to není pro to, co je se mnou... Pak na mě vybalila informaci, že to je povinné až od 10ti let a že zaplatím Kč 100,-- za vystavení! Kývla jsem, že vím... A ona zase, že povinné to je až od 10! Já nechápavě koukala a zeptala se, na co mi ta informace je, že na ni klade takový důraz. Pak pronesla, že vystavení legitky je za Kč 20,-- a že stačí jakýkoliv jiný doklad... Asi jsem pomalu začala chápat, co tím myslí... Ona to se mnou pani myslela dobře a chtěla, abych ušetřila Kč 80,--!!! Když jsem se ji tedy optala, zda mi ona vystaví legitku za Kč 20,--, tak prý ne, že musím jet do Hloubětína... Ufff... Jsem si to tak vše přepočítala, srovnala ztrátu času a další jízdenky v MHD a došlo mi, že vážně moc neušetřím... Ubezpečila jsem ji, že chci Opencard a že nikam už nepojedu, tak na mě vyštěkla, že stejně pojedu! 20.9. pro vystavenou kartu do Adrie a nechám tam Kč 100,--! :-D Pani má asi na Opencard alergii. Nezapomněla mi totiž taky 2x zopakovat, že když ji dcera ztratí, tak mě to bude stát Kč 150,--!!!
19.9. mi přišla sms, že mám kartu připravenou k vyzvednutí. Druhý den byl čtvrtek a já měla cestu do centra, tak se mi to náramně hodilo! Ušetřila jsem tím tak za jízdenku MHD, neboť to bylo po cestě... Přede mnou bylo sice asi 10 lidí, ale šlo to jako po másle. Za 10 minut jsem měla kartu v kabelce a k tomu ještě spoustu času na procházku Prahou... Dostala jsem chuť, koupit si knížku. Vedlo mě to na Václavák do jednoho knihkupectví. Procházela jsem se a koukala, která mi padne do oka... JJ, zase tam na mě čekala :-). Vzala jsem si ji, dala ji pani pokladní a ta na mne: "Máte Opencard?" Zarazila jsem se. Řekla že ano, že jsem si ji právě vyzvedla, ale že je na dceru... Ona, že to nevadí, ať ji ukážu. A tak jsem měla rázem slevu Kč 30,--! Na legitku by mi asi nikdo slevu nedal :-D...
22. září 2012
Anděl nebo Čert?
Čertice to jsou, obě :-). Odjely mi s tatínkem na víkend do penzionu Blaník. Jsem ráda, že jsem jim na poslední chvíli přibalila pláštěnky a gumáky... Dnes je jistě využily.
A já mám opět klid a čas na práci... Ale i na odpočinek... Jsem si dnes odpoledne tak hezky dáchla :-).
19. září 2012
Hlášení...
Hlásím, že si začínám zvykat. Zvykat si na školní režim a hlavně na přístup mé dcery ke škole a učení. Co řekne pani učitelka, je svaté. Už to ale neplatí o tom, co řeknu já...
Hlásí domácí úkoly, ukazuje známky. Občas z ní mám pocit, že má vše těžce na háku. Byla by nejraději, kdybych se neptala, co se učili nového a nechtěla vidět obsah aktovky...
Jednou jsem takhle zaskočila do školy za pani družinářkou a potkala pani učitelku třídní... Podle ní je Kája moc šikovná... Hmmm, hezky se to poslouchá, ale proč to nejde hladce i doma?
Třeba dnes. Přišel e-mail od pani učitelky s DÚ. Měli číst písmenka M a L. Nalistovaly jsme stránku 13 a bylo ticho. Říkám, kdy už začne číst, že čekám. A ona, že už dávno čte! Ale samozřejmě vduchu... Snažila jsem se jí vysvětlit, že když čte vduchu, nevím, co čte a tudíž ji nemůžu kontrolovat, zda to je správně... No komedie. Musela jsem odejít... A to je teprve třetí týden školy...
Angličtina ji baví. To dokonce sama od sebe mluví anglicky a chce, abych odpovídala... Doufám, že jí to zůstane :-).
Tak škole zdar!
Jo a abych nepsala jen o Káje! Kiki je ve školce stále moc spokojená, zítra jdou do lesa na houby :-).
Hlásí domácí úkoly, ukazuje známky. Občas z ní mám pocit, že má vše těžce na háku. Byla by nejraději, kdybych se neptala, co se učili nového a nechtěla vidět obsah aktovky...
Jednou jsem takhle zaskočila do školy za pani družinářkou a potkala pani učitelku třídní... Podle ní je Kája moc šikovná... Hmmm, hezky se to poslouchá, ale proč to nejde hladce i doma?
Třeba dnes. Přišel e-mail od pani učitelky s DÚ. Měli číst písmenka M a L. Nalistovaly jsme stránku 13 a bylo ticho. Říkám, kdy už začne číst, že čekám. A ona, že už dávno čte! Ale samozřejmě vduchu... Snažila jsem se jí vysvětlit, že když čte vduchu, nevím, co čte a tudíž ji nemůžu kontrolovat, zda to je správně... No komedie. Musela jsem odejít... A to je teprve třetí týden školy...
Angličtina ji baví. To dokonce sama od sebe mluví anglicky a chce, abych odpovídala... Doufám, že jí to zůstane :-).
Tak škole zdar!
Jo a abych nepsala jen o Káje! Kiki je ve školce stále moc spokojená, zítra jdou do lesa na houby :-).
16. září 2012
Přijela pouť...
Svatoludmilská pouť, králičí hola-hop a výstava na Chvalském zámku... Myslím, že holky měly dnes o zážitky postaráno.
15. září 2012
Třetí Dotek...
Byla jsem oslovena přes Dotek světla, abych nafotila další úžasná dvojčátka. Pepíčka a Amálku. Oba měli něco málo přes 600g, když se narodili...
A mimo nich jsem fotila a fotila a teď opět mažu a mažu... A ráno se bude zase pokračovat... :-)
13. září 2012
Jedna bylinková...
12. září 2012
Je čas...
Cítím, že je čas dořešit jednu starou záležitost. Jsem ráda, že jsem se na ni začala koukat jinak. Že mi došlo, že jsem to měla vše špatně nastavené. Ale vše má svůj důvod, proč tomu tak je. Čím dál tím víc, tomu věřím. A právě teď je čas to uzavřít. Osm let... V srpnu to bylo osm let, co děda umřel... A myslím, že už není v ničím zájmu dál čekat...
10. září 2012
Nedělní nicnedělání...
Tento víkend jsem měla volný, a tak jsme ho trávili všichni společně. Kája vymyslela, že pojedeme po obědě na Harfu, kde si můžu dát s Alešem kávu a ona s Kiki si pohrajou na hřišti. No, kávu jsme si dali, jen to hřiště je moc nezaujalo, a tak jsme se šli projít do parku. Vzpomínali jsme na Meganku, neboť právě v tomto parku jsme jí venčívali, když byla u mamky na krámě...  |
| V parku ve Vysočanech... |
Pak jsme s Alešem řešili Káju. Začíná se projevovat ta její svéhlavost a to, jak je hned se vším hotová. To, že je šikovná, o tom žádná, ale chybí jí soustředění a pečlivost. Bojujeme spolu při úkolech. Přiznávám, že větší trpělivost s ní má tatínek. Já se snažím, opravdu ano, ale když vidím, že dělá naschvál pravý opak toho, co po ní chci... Je často sama proti sobě, jen aby bylo po jejím...
Ráda bych, aby pochopila, že domácí úkoly nejsou za trest. Že když nebude trénovat, nebude nic umět. A že bez toho, aby se soustředila na to, co má dělat, to nepůjde...
Slyšívala od lidí, ať se na školu netěší, že bude muset dělat úkoly... A že se školou končí zábava a ať je ráda že je ještě ve školce (to bylo před rokem)... A tak nějak si to vzala za své. A já se teď snažím, aby k tomu změnila postoj...
Ještě že jí nikdo neříkal, že když se bude špatně učit, může propadnout do školky...
Doma jsme si stanovili pravidla a vyvěsili si je na ledničku. Dodržovat je budeme všichni. I tatínek, když k nám přijde na návštěvu nebo když holky budou u něj. Jsem ráda, že nám funguje komunikace a spolupráce. Zvláště teď, když jsem byla tak bezradná a nevěděla, jak na ní... Je fajn slyšet, že to nedělám špatně, i když jsem si tak minulý týden připadala...
Hlavní je se nevzdávat! :-)
8. září 2012
ZOO Praha
 |
| Čurda... Byl nejlepší :-) |
 |
| Z lanovky... |
 |
| Kiki: "Maminko, ten tatínek s maminkou mají ale hodně dětí!" :-D |
7. září 2012
Vařím s láskou... :-)
Na Veselém kopečku jsem si koupila tuto úžasnou vařečku...
A od té doby vařím s láskou :-).
5. září 2012
Sluníčkový den...
Od rána jsem byla akční, potkávala moc milé lidi a dobíjela se... Půjčila jsem si miminka na pomazlení... Také jsem se rozhodla, že koupím mamce dárek k narozeninám. Nevěděla jsem jaký. Tak jsem to nechala plynout a dovedlo mě to dnes přesně tam, kam mělo :-). Takže dárek mám!
Káje vadí, že se ještě ve škole neučí... Očividně jí to nudí. Tak se těším na pondělí, až opravdu začnou. Má po celý den takový lehce otrávený výraz. Pro dárek jet nechěla, tak byla s Nikolkou na hřišti. Kiki mi dělala společnost. Bylo to příjemné cestování. Užily jsme si to. Ona je takové moje sluníčko, co svítí očima na všechny kolem sebe a rozdává úsměvy...
Káje vadí, že se ještě ve škole neučí... Očividně jí to nudí. Tak se těším na pondělí, až opravdu začnou. Má po celý den takový lehce otrávený výraz. Pro dárek jet nechěla, tak byla s Nikolkou na hřišti. Kiki mi dělala společnost. Bylo to příjemné cestování. Užily jsme si to. Ona je takové moje sluníčko, co svítí očima na všechny kolem sebe a rozdává úsměvy...
4. září 2012
Školní hlášení...
Jak pokračuje školní adaptace? Asi dobře. Dozvěděla jsem se, že dávají malé obědy, Kristýnka jí dala obal na deníček a Kája se s ní podělila o svačinu, neboť Kristýnka žádnou neměla... Tak mám radost, že se holky tak hezky kamarádí :-). Dítě jsem nedovezla ani domů. Už před školou si dohodla návštěvu u Nikolky...
Moje rada na zítřejší den zněla: "U výdeje jídla musíš křičet, že chceš hodně!" :-D
Moje rada na zítřejší den zněla: "U výdeje jídla musíš křičet, že chceš hodně!" :-D
3. září 2012
Prvňáček...
Holky nemohly dospat. Probudily se před zazvoněním budíku. To já bych klidně spala... :-)
Věci na sebe si připravily už večer. Ještě že tak. Myslím, že bych neměla ráno nervy s Kájou řešit, co jí k čemu ladí nebo neladí a že vypadá jak semafor... Ano, ona prostě nechce hrát všema barvama... A ta červená taška jí nejde k těm punčocháčům... Ááááá... Ještě že tu byl tatínek a přípravu s nima dotáhl do konce on. Díky mu za to :-).
Ráno jsem byla za brzdu já. Děti připravené, Aleš před barákem a já si sušila vlasy...
Jako první jsme odvezli Kristýnku. Šla poprvé do Berušek. Už to není žádné prtě. Má moc fajn pani učitelky - Janu a Janu :-). Takže loučení proběhlo hladce a rychle a nedělala jsem si o ni žádné starosti. Jen zítra budu muset kouknout, co měli k obědu. Tvrdila nám, že knedlíky s pudinkem :-D.
Do auta jsem se vracela nervózní... Jelo se do školy... Zaparkovali jsme na tvrzi. Tušili jsme, že u školy bude plno... A bylo :-).
Káju jsem prudila už od vystoupení z vozu. Nechtěla se fotit, nechtěla nosit kornout. Ta její matka... "No dobře, tak já se tedy vyfotím!" Hodná holka, co by pro maminku neudělala. Rychlocvak s vynuceným úsměvem :-). To víte, to sluníčko... A ten těžký kornout... Koho to napadlo ho kupovat! A ještě ho nacpat sladkostma!
Před školou spousta kamarádů. Rozdávala bonbóny, aby to měla lehčí. Hledala dvojčata. Ve třídě má troje :-). Škoda, že pak neměla parťáka do lavice. Byla lichá. A tak si k ní sedla cizí holčička... Pusa nafouklá, představit se nechtěla a já zase vytáhla ten foťák!!! Ta matka!
Třída plná. Silný ročník. Pani učitelka se představila a přivítala děti a rodiče. Za chvíli se nedalo ve třídě dýchat... Třicet dětí je třicet dětí. Rodiče, babičky, tetičky... Ještě že jsme dostali ty letáky a mohli si dělat "vítr" :-).
Na otázku, kdo se do školy netěšil, se zvedla jedna ruka. Vladimír. Toho kluka si pamatuji už ze školky. Chudák pani učitelka. Snad jich tam nebude mít takových víc :-D.
Když přišel přivítat děti a rodiče pan ředitel, optal se, kdo se těšil... To už bylo nahoře rukou víc.
I naše Kája se otrkala a začala si s Kristýnkou povídat... Myslím, že dlouho vedle sebe sedět nebudou :-D. Jen aby neseděla vedle Vladimíra!
Po hodině jsem naběhla do družiny. Platit se musí všude a všechno... Místo oběda byla ke svačině pizza. Tatínek odjel do práce a Kája si dohodla návštěvu u dvojčat. Mohla jsem jít v klidu pracovat. V MUMu jsou zápisy a dochází mi, že si budu muset zase zvykat na nové dětičky a ony na mě... Nikdo nám tam z loňska nezůstal. Utěšuji se tím, že třicet jich mít nebudeme. Jen půlku :-D.
Na oběd jsme si zajeli všichni čtyři. Bylo co oslavovat. První školní den je jen jednou za život :-).
Věci na sebe si připravily už večer. Ještě že tak. Myslím, že bych neměla ráno nervy s Kájou řešit, co jí k čemu ladí nebo neladí a že vypadá jak semafor... Ano, ona prostě nechce hrát všema barvama... A ta červená taška jí nejde k těm punčocháčům... Ááááá... Ještě že tu byl tatínek a přípravu s nima dotáhl do konce on. Díky mu za to :-).
Ráno jsem byla za brzdu já. Děti připravené, Aleš před barákem a já si sušila vlasy...
Jako první jsme odvezli Kristýnku. Šla poprvé do Berušek. Už to není žádné prtě. Má moc fajn pani učitelky - Janu a Janu :-). Takže loučení proběhlo hladce a rychle a nedělala jsem si o ni žádné starosti. Jen zítra budu muset kouknout, co měli k obědu. Tvrdila nám, že knedlíky s pudinkem :-D.
Do auta jsem se vracela nervózní... Jelo se do školy... Zaparkovali jsme na tvrzi. Tušili jsme, že u školy bude plno... A bylo :-).
Káju jsem prudila už od vystoupení z vozu. Nechtěla se fotit, nechtěla nosit kornout. Ta její matka... "No dobře, tak já se tedy vyfotím!" Hodná holka, co by pro maminku neudělala. Rychlocvak s vynuceným úsměvem :-). To víte, to sluníčko... A ten těžký kornout... Koho to napadlo ho kupovat! A ještě ho nacpat sladkostma!
Před školou spousta kamarádů. Rozdávala bonbóny, aby to měla lehčí. Hledala dvojčata. Ve třídě má troje :-). Škoda, že pak neměla parťáka do lavice. Byla lichá. A tak si k ní sedla cizí holčička... Pusa nafouklá, představit se nechtěla a já zase vytáhla ten foťák!!! Ta matka!
Třída plná. Silný ročník. Pani učitelka se představila a přivítala děti a rodiče. Za chvíli se nedalo ve třídě dýchat... Třicet dětí je třicet dětí. Rodiče, babičky, tetičky... Ještě že jsme dostali ty letáky a mohli si dělat "vítr" :-).
Na otázku, kdo se do školy netěšil, se zvedla jedna ruka. Vladimír. Toho kluka si pamatuji už ze školky. Chudák pani učitelka. Snad jich tam nebude mít takových víc :-D.
Když přišel přivítat děti a rodiče pan ředitel, optal se, kdo se těšil... To už bylo nahoře rukou víc.
I naše Kája se otrkala a začala si s Kristýnkou povídat... Myslím, že dlouho vedle sebe sedět nebudou :-D. Jen aby neseděla vedle Vladimíra!
Po hodině jsem naběhla do družiny. Platit se musí všude a všechno... Místo oběda byla ke svačině pizza. Tatínek odjel do práce a Kája si dohodla návštěvu u dvojčat. Mohla jsem jít v klidu pracovat. V MUMu jsou zápisy a dochází mi, že si budu muset zase zvykat na nové dětičky a ony na mě... Nikdo nám tam z loňska nezůstal. Utěšuji se tím, že třicet jich mít nebudeme. Jen půlku :-D.
Na oběd jsme si zajeli všichni čtyři. Bylo co oslavovat. První školní den je jen jednou za život :-).
2. září 2012
Škola volá...
A je to tady! Ještě jednou se Kája vyspí a pošupajdí do školy. Těší se a já také. Je čas, další životní etapa začíná. Přibudou povinosti, ale i radosti. Není se čeho bát. Přeji jí, aby měla hodnou pani učitelku, která dělá svoji práci s radostí... Aby ona sama chodila do školy ráda a užívala si to. Aby měla chuť se učit... A měla kolem sebe fajn kamarády... Aby, až bude třeba jednou tak stará jako já, měla na co vzpomínat...
Tak Kájo, ráno vykroč tou správnou nohou! (v tvém případě bude každá správná, neboť jsi stále tak trošku "nevyhraněná" :-D)
1. září 2012
Modrý úplněk...
Včera byl poslední srpnový den... Počasí od rána vypadalo, že by psa nevyhnal... Toho našeho určitě. Z donucení se alespoň rychle před barákem vyčůrala...
Po obědě mě čekalo focení svatby. Andy bráška se ženil. Honilo se mi hlavou, jak v tomhle počasí nafotím něco kloudného... Prosila jsem ty nahoře, aby alespoň na chvíli přestalo pršet :-).
Vybavena duhovým deštníkem jsem vyrazila směr Čelákovice a nejvíce se vyřádila v Lysé...
Přeji tímto novomanželům, aby každá včerejší kapka deště jim přinesla štěstí a lásku...
Po příjezdu ze svatby jsem předala holky od tety Radušky babičce a vyrazila k Terezce... Síla měsíce k ní přilákala nejen mě, ale i Ráďu a Aranelku. A večer plný úplňkové energie jsme zakončily mátovým čajem v Mondi... ♥
Po obědě mě čekalo focení svatby. Andy bráška se ženil. Honilo se mi hlavou, jak v tomhle počasí nafotím něco kloudného... Prosila jsem ty nahoře, aby alespoň na chvíli přestalo pršet :-).
Vybavena duhovým deštníkem jsem vyrazila směr Čelákovice a nejvíce se vyřádila v Lysé...
Přeji tímto novomanželům, aby každá včerejší kapka deště jim přinesla štěstí a lásku...
.JPG) |
| Další srdíčko do sbírky... |
.JPG) |
I v dešti jim to sluší... .JPG) |
Po příjezdu ze svatby jsem předala holky od tety Radušky babičce a vyrazila k Terezce... Síla měsíce k ní přilákala nejen mě, ale i Ráďu a Aranelku. A večer plný úplňkové energie jsme zakončily mátovým čajem v Mondi... ♥
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)