Poděbrady...

Netušila jsem, že to je v Poděbradech tak krásné... ♥

Měla jsem tam dnes smluvenou schůzku s budoucí nevěstou, abych viděla, kde bude obřad a měla představu o jejich představě :-).

Holkám jsem řekla, že se pojede vlakem na výlet a když slyšely, že se přidá i Ráďa s dětma, měly radost ještě větší.

Přijeli jsme o něco dříve, dali si zmrzlinku a blbli u fontány. Míša zatím spokojeně spinkal a holky lovily z vody berušky. Dnešní den byl plný berušek a peříček :-).

Pak nás přivítala nadšená nevěsta a vylíčila nám, jak to vše bude probíhat, ukázala šaty, provedla nás až na zámek a dala nám takovou malou přednášku, kde co v Poděbradech je... Moc milá osoba a hlavně ty jejich neuvěřitelné nápady! Dostala jsem svatební oznámení, nad kterým jsem jen žasla :-). A celá svatba bude v tomto duchu... Už se na ni těším :-).

Celý den jsme zakončili společnou večeří u nás doma. Na oplátku dostaneme my zítra oběd a vyrazíme na dovču... Hlinsko, těš se! :-D

ZOO Praha

Nedávno mi napsala naše "nová" příbuzná, zda nechceme jít do ZOO. Vzala jsem kalendář a vybrala úterní dopoledne.

Ráno vstanu, kouknu z okna... Nemohly jsme si vybrat lepší den :-). Řekla jsem si, že nic se rušit nebude! Holínky, pláštěnky, deštník... Ještě se otřepat z nerudné báby, která na mě ráno štěkala před barákem a mohlo se jet...

Cesta také záživná... Ještě že počasí se slitovalo a po vstupu do ZOO nebylo po dešti ani památky. Holky a kluci byli nadšení, že se zase vidí. My s Evičkou jsme to pojaly jako příjemnou procházku... 

Nejzajímavějším zvířátkem z celé ZOO byl Kristýnky šnek. Dopadl lépe, než její oblíbená žížala (z jedné měla najednou dvě :-D)...

Po obědě jsme oběhli ještě tučňáky a plameňáky a déšť nás zahnal rychle k odchodu...

Kluci už naplánovali příští návštěvu! Prý máme přijet v zimě, že nám hrablem odhážou cestu :-). Tak se budeme těšit!

První Dotek...

Včera to konečně klaplo! Fotila jsem dvě úžasná dvojčátka. Vilíka a Bertíka. Kluci se narodili ve 24tt a jsou to úžasní draci... Až bude zveřejněn příběh, ráda ho sem vložím... Sama za sebe chci říct, že jsem ráda, že jsem se do projektu zapojila...

K+K

 Kája měla včera svátek. Kiki ho má 10 dní po ní, a tak to každý rok slavíme společně... Včera si holky přály, abychom šli společně s tatínkem na jídlo a do kina. A tak se šlo. Dnes byl na řadě zbytek rodiny. A když už se jelo směr Písnice, stavily jsme se i za prababičkou Danuškou. Jsme ostudy, dlouho jsme tam nebyly...

V Písnici jsme si zase naplnily bříška. Holky se nám nějak rozjedly. O tom, že za těch 14 dní u moře vyrostly, ani nemusím psát. Jsou teď takové jiné. Nemůžu se na ně vynadívat. Baví mě jen tak sedět a pozorovat je. Kristýnka začala říkat "R" a mě to přijde úsměvné. Úžasně drnčí a klade na to velký důraz :-D. A z Káji se stává mazlík... Užívám si je :-). 

Jsou doma...

Opálené, usměvavé, plné dojmů...

Kája se naučila plavat, Kiki prý chybí pud sebezáchovy... Naše odvážná babička to zhodnotila tak, že to čekala horší :-). Ufff, ještě že tak! Nevím, co bych dělala, kdyby je vracela se slovy, že už nikdy více...

Já dnes fotila svatbu. A rovnou 2x! Abyste rozuměli - zdál se mi sen, probudila jsem se celá zmatená. Ve foťáku 35 fotek a nevěsta ani na jedné... Trošku chaos. A já nevěděla, co si myslet :-). Pátek 13. a ještě tohle! Naštěstí byla skutečnost krapet odlišná, a tak teď stahuji. I nevěstu tam mám. A zítra se do toho pustím...

PS: Ten klid. Holky si spolu hrají v pokojíčku. Minie spokojená, že je má zase doma... Snad jim to vydrží i zítra :-).

A tak...

A tak si tak fotím...

A dělám tím radost... A to mě pak hřeje... A baví... A zase mám pocit, že se umím radovat z maličkostí. Z toho, že venku svítí sluníčko a fouká vítr... Že má Minie radost, když ráno otevřu oči...

Procházím se, pozoruji, bavím se, obklopuji se lidmi, se kterými mi je dobře a opět se snažím nebrat si nic osobně... ♥ Hned se mi líp žije a dýchá... A holky moje mi chybí čím dál tím víc :-). Těším se, až je obejmu. Až uvidím, jak zase vyrostly a jak jsou jiné a moje...

PS: Dnes, když jsem jela ze servisu, jsem měla potřebu si koupit knížku. Věděla jsem přesně kam a od koho má být. A ona tam na mě čekala. První titul, na který jsem koukla. Knížku vytáhla, zaplatila a odnesla si domů... Těším se na čtení! Ať žije volný večer! :-)

Ta úleva...

Tak mám na čtvrt roku zase klid. Už i taťka má hotové DPH! Kdyby tak hladce šlo všechno!

Navečer na mě padla zase ta nálada, které byste dali VSTUP ZAKÁZÁN, jenže ona se stejně prodere a žere vás...

Mohla jsem si vybrat. Nechat se zřát, nebo před ní zkusit utéci. Zvolila jsem druhou variantu. Vzala psa a foťák a šla lovit mraky... A že byly dnes krásné...

A ulovila jsem i nějaký ten hmyz! :-)

Terka podala zprávu od moře. Dnes se bylo na Makarské nakupovat... Korálky, kabelky... Super, tak hlavně že jsou všichni spokojení :-). Těším se na ně, holky moje... ♥

Neděle...

Tak jsem se rozhodla, že dnes bude vše fungovat, jak má. A tak jsem si zašla koupit něco na zub, upravila fotky, zašla s Minie na zmrzku a ke kameni... Pak se přesunula k Lucce na zahrádku a dokonce jsme byli i chvíli u rybníka, než nás vyhnaly kapky deště...

Příjemný to den :-).

Abych nevyšla ze cviku, tak vyžehlím pár kousků oblečení (možná víc než pár) a  pádím na vínečko... Musím si vyposlechnout novinky z dovolené :-).

Nic nefunguje...

...jak má.

Znáte ten pocit zoufalství, kdy uložíte práci, máte radost, jak rychle to šlo a když ji chcete vytisknout, ona nikde? Znáte ten pocit, že děláte věci, jako vždycky a najednou to nefunguje? Najednou nevíte, co udělat a hlavně jak to vrátit zpátky, jak to bylo? A tak si přejete, aby člověk, který tomu rozumí, byl doma a mohl vás zachránit a on je na dovolené mimo republiku? Znáte ten pocit, když se snažíte nastartovat mozek a on nespíná?

Kdo zná, tak ví, že se mu chce pak brečet. Když ne brečet, tak křičet nebo do něčeho kopnout... Pak se vydýcháte, zklidníte mysl a začnete přemýšlet. Vracíte se krok za krokem a alespoň pochopíte, proč to nejde a že s tím nic neuděláte... A tak znovu. Proč si nezadat opět čtvrtletní DPH!

A když už je zadané a vy ho chcete vytisknout, tak dojde barva v tiskárně! Proč ne! :-D Ale i ta barva se dá doplnit... Teď jen počkat, až se vrátí odborník s důležitým číslem a můžeme dodělat i taťku... Ale kdy to bude?

Ufff.

A tak jsem ujela domů. Do ticha. A půjdu spát...

Letí to...

Zítra to bude týden, co jsou holky s babičkou u moře. Těší mě, když si na skypu čtu, jak se mají dobře a že nemají ani čas na stýskání. Zato mě se tu stýská čím dál tím víc. Minie je na tom ještě hůř. Holčičky jí chybí tak moc, že je venku hledá a lítá od jednoho dítěte ke druhému, zda náhodou... Je odpočatá a vidím na ní, že neví, co by dala za to jejich "mučení". Tak ještě týden a den... A dočkáme se obě :-).

...

Tak jsem se bála, co tu budu dělat, když budou holčičky pryč a MUM zavřený. Bláhově jsem si myslela, že nebudu vědět, co s volným časem...

Beruška Renatka...

Vše je jinak. Mám seznam, co musím a škrtám pomaleji, než připisuji nové :-). To se mi líbí. Práci prokládám zábavou a tak nějak to vše plyne, jak má...